12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Článků v rubrice: 458
9. ledna 2003
Poděkování
V čísle duben 2002 jsme vyhlásili soutěž na psaní článků a reportáží. Svůj příspěvek poslali a my děkujeme: Marii Burkhardtové za článek Internet a Intranet, Petře Malé za článek Závislost na televizi, Vlastimilovi Kůsovi za článek Projekt Vasimr a Michalu Šimíčkovi za články Za co můžou geny, Čápi a Záhadná řeč včel. Právě Michala Šimíčka a jeden z jeho příspěvků v tomto čísle představíme. Ostatní najdou své články ve Třetím pólu později nebo na webové stránce našeho časopisu.
Autor dnešního článku o sobě napsal:
Je mi 17 let a jsem studentem druhého ročníku Masarykova gymnázia v Příboře. Jsem spíše přírodovědného zaměření, ale ani humanitních otázek se neštítím. Právě naopak, mnohdy se zabývám různými sociologickými, psychologickými či polickými problémy. Konkrétně bych se označil za biologa otevřeného všem ostatním vědeckým disciplínám. Hluboce se zaobírám problematikou ochrany přírody a krajiny. Na toto téma také zpracovávám odbornou práci. V případě zájmu bych mohl poskytovat články zejména z oboru životního prostředí či biologie obecně. Nepovažuji se v žádném případě za ochránce přírody typu „zelený aktivista“, který nepřipouští v otázce životního prostředí žádné kompromisy, jsem otevřen diskusi a je mi jasné, že chce-li lidsvo dále fungovat a přežít, musí skloubit jak zájem v oblasti ochrany přírody, tak problém nemožnosti jeho absolutního provedení.Nejnovější články
ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
