Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Článků v rubrice: 464
9. ledna 2003
Poděkování
V čísle duben 2002 jsme vyhlásili soutěž na psaní článků a reportáží. Svůj příspěvek poslali a my děkujeme: Marii Burkhardtové za článek Internet a Intranet, Petře Malé za článek Závislost na televizi, Vlastimilovi Kůsovi za článek Projekt Vasimr a Michalu Šimíčkovi za články Za co můžou geny, Čápi a Záhadná řeč včel. Právě Michala Šimíčka a jeden z jeho příspěvků v tomto čísle představíme. Ostatní najdou své články ve Třetím pólu později nebo na webové stránce našeho časopisu.
Autor dnešního článku o sobě napsal:
Je mi 17 let a jsem studentem druhého ročníku Masarykova gymnázia v Příboře. Jsem spíše přírodovědného zaměření, ale ani humanitních otázek se neštítím. Právě naopak, mnohdy se zabývám různými sociologickými, psychologickými či polickými problémy. Konkrétně bych se označil za biologa otevřeného všem ostatním vědeckým disciplínám. Hluboce se zaobírám problematikou ochrany přírody a krajiny. Na toto téma také zpracovávám odbornou práci. V případě zájmu bych mohl poskytovat články zejména z oboru životního prostředí či biologie obecně. Nepovažuji se v žádném případě za ochránce přírody typu „zelený aktivista“, který nepřipouští v otázce životního prostředí žádné kompromisy, jsem otevřen diskusi a je mi jasné, že chce-li lidsvo dále fungovat a přežít, musí skloubit jak zájem v oblasti ochrany přírody, tak problém nemožnosti jeho absolutního provedení.Nejnovější články
Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody v kriminalistice
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
