Fyziklání 2021
Fyziklání je největší týmová fyzikální soutěž v Praze s mezinárodní účastí. Je určena pro pětičlenné týmy středoškoláků, ale určitě se mezi ...
„Celý život jsem bojoval proti Maxwellovi a jeho tlak světla vždy odmítal. Pan Lebeděv mě ale donutil kapitulovat." William Thomson (lord Kelvin)
Tato sebekritická slova pronesl v roce 1900 na světové fyzikální konferenci v Paříži ve světové vědě tehdejší „guru“ fyziků a známý nedůvěřivec vůči cizím vědeckým výsledkům lord Kelvin při setkání s ruským přírodovědcem K. A. Timirjazevem. Jeho prohlášení směřovalo k prezentaci výzkumů ruského fyzika a zakladatele moskevské fyzikální školy Pjotra Nikolajeviče Lebeděva, který proslul experimentálním důkazem hypotézy britského fyzika J. C. Maxwella o existenci světelného tlaku.
P. N. Lebeděv se narodil v roce 1866 v rodině vzdělaného moskevského kupce, jehož přáním bylo, aby jeho syn dobře prosperující živnost převzal a dále ji rozšířil. Naučit se řemeslu měl na německé reálné církevní škole zřízené v Moskvě; tu sice v roce 1884 dokončil, podnikatelem se však naštěstí nestal.
Důležitou životní zkušeností bylo pro něj studium na německých univerzitách, kam po třech letech na jaře roku 1887 odešel na radu jednoho ze svých profesorů. Studoval ve Štrasburku u experimentálního fyzika Augusta Kundta, jehož žákem byl také W. C. Röntgen, a v Berlíně u Hermanna von Helmholtze, do jehož laboratoře přijížděli fyzikové z celého světa a kde kromě jiného Lebeděv připravoval i laboratorní cvičení. Za tři roky se na univerzitách zrodilo mnoho objevů a Lebeděv se stal kvalifikovaným fyzikem. V roce 1891 obhájil disertační práci „O měření dielektrických konstant vodních par a o Clausiově‑Mossottiho teorii dielektrik“ a získal titul doktora filozofie.
Po návratu do Moskvy v roce 1891 byla svědkem Lebeděvových vědeckých úspěchů po dvě desetiletí moskevská státní univerzita. Začínal jako asistent u slavného profesora matematické fyziky a fyzikální geografie A. G. Stoletova, ve třiceti čtyřech letech se stal v roce 1900 řádným profesorem.
Lebeděv prováděl také na tehdejší dobu průkopnické pokusy s ohybem rentgenových paprsků na krystalech a s tehdy ještě záhadnou radioaktivitou. Zabýval se rovněž hydroakustikou, vyslovil hypotézu o příčinách vzniku magnetického pole Země, Slunce a jiných nebeských těles, a o řadu let dříve než dánský fyzik N. Bohr nebo Angličan E. Rutherford předpověděl planetární model atomu. Byl vynikajícím organizátorem vědecké práce desítek spolupracovníků, některými experimenty potvrdil teoretické poznatky svých předchůdců. Závěry mnoha vlastních úvah musel naopak zanechat k ověření svým následovníkům.
Pjotr Nikolajevič Lebeděv se spolu s osobnostmi Lomonosova, Popova, Mendělejeva, Timirjazeva, Jabločkova stal jednou z legend v rodině vynikajících ruských učenců.
Fyziklání je největší týmová fyzikální soutěž v Praze s mezinárodní účastí. Je určena pro pětičlenné týmy středoškoláků, ale určitě se mezi ...
Stále více lidí vyhledává techničtější životní styl, snaží se ulehčit si život či stihnout více, zajistit domácnost plně integrovanými bezpečnostními systémy, ...
Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...
Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.
Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)