Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Dalším vynálezcem, jehož 200. výročí narození si chceme v roce 2011 připomenout, je Američan Elisha Graves Otis. Narodil se ve městě Halifax ve státě Vermont 3. srpna 1811, zemřel 8. dubna 1861. A připomínáme si jej proto, že se díky němu můžeme pohodlně a hlavně bezpečně vozit výtahem.
E. G. Otis výtah nevynalezl. První známý výtah sestrojil totiž už slavný řecký učenec Archimédés asi roku 236 p. n. l. Kabina visela na konopném lanu a do výšky ji zdvihali pomocí vrátku. Výtah měl i nechvalně proslulý římský císař Nero. Jeho výtah měl dokonce i bezpečnostní zařízení – koženou nafukovací podušku pod kabinou, která měla zmírnit následky případného pádu. Mnohem později jezdil výtahem, poháněným šlapacím kolem, i papež ve Vatikánu. Také francouzský „král Slunce“ Ludvík XIV. nerad chodil do schodů, a tak mu jeho dvorní stavitel na přelomu 17. a 18. století postavil tzv. „létající židli“, dokonce s protizávažím.
Otis byl docela typický americký vynálezce té doby. Narodil se v menším městě ve středostavovské rodině, v 19ti letech se osamostatnil a odešel do městečka Troy poblíž New Yorku. Pracoval tu jako řidič a v roce 1834 se oženil a posléze se stal otcem dvou chlapců. O něco později málem zemřel na zápal plic, ale podařilo se mu přestěhovat do zdravější oblasti Vermont Hills, kde se pokusil postavit mlýn vlastní konstrukce. Pro nedostatek peněz však nakonec postavil pilu, ve které vyráběl povozy a kočáry. Dva roky po narození druhého syna jeho manželka zemřela a on zůstal s malými chlapci sám.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.