Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července 2017 pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.
Fotogalerie (1)
Tlak uvnitř typické letadlové kabiny nikdy není nižší než tlak ve výšce 2,400 metrů nad hladinou moře. V obvyklé letové výšce je tedy tlak uvnitř značně vyšší než tlak venku. Navíc jsou dveře letounu konstruovány tak, že vnější strana je menší než strana vnitřní. Tato konfigurace znamená, že osoba nemůže otevřít zavřené dveře zevnitř, musela by bojovat s obrovským tlakovým rozdílem. Tlak ve 2400 m n. m. je 75,260 pascalů na čtverečný palec a tlak v cestovní nadmořské výšce 11 000 m je 23 000 Pa na čtvereční palec (1 čtverečný palec je cca 6,5 cm2). Dveře Boeingu 767 měří asi 1,88 x 1,07 m. Chcete-li vypočítat sílu, kterou by vyžadovalo vytažení dveří směrem dovnitř ve výšce 11 000 m, vezměte tlakový rozdíl a vynásobte plochou dveří. Je to zhruba 10 700 kilogramů, čili téměř 30 klavírů nebo dva zmínění sloni. Nicméně situace se změní, pokud je letadlo níže než 2400 m n. m. Pod touto výškou se tlak v kabině reguluje tak, aby odpovídal tlaku venku. Pod touto nadmořskou výškou je buď malý, nebo žádný tlakový rozdíl mezi vnitřní a vnější částí letadla, takže je mnohem snazší dveře otevřít. Je to jako byste byli na zemi.
Potud ve výsledku úsměvná zpráva. Pojďme se však podívat, jak se vyrábějí takové letadlové dveře, aby byly opravdu bezpečné - i když je fyzika na naší straně. Vypravili jsme se na exkurzi do pražských Letňan, kde sídlí firma Latecoere. Reportáž najdete v dalším článku.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
