Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Říše hmot

V pátém, posledním dílu seriálu o tom, jak se psalo a učilo o fyzice a chemii před rokem 1850, se podíváme na světlo. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili Svět v obrazích, stupeň druhý (co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský(!)). Knížka byla vydána v Praze roku 1852 a je napsána kouzelným jazykem a terminologií předminulého století. Doufám, že jste nezmeškali předchozí díly - ty najdete zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2310-mluno, zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2309-mlno a zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2312-teplo a zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2311-svetlo

Fotogalerie (1)
Mlunní pořadí prvků. Vysvětlení na konci článku. (Zdroj: Orbis Pictus Karla Amerlinga)

Slovo hmota pochodí od hmatati a znamená to, co se dá hmatati rukama, veškerá vezdejší všem čidlům přístupná tělesa.  Tato slovou se také vážitelninami, poněvadž pro svou tíži též se dají vážiti na vážkách a zavírati do nádob, což i k názvu zavřitelniny vedlo, neboť jak víme, nedají se síly, jakož jsou teplo, světlo, atd., zavírati, nejsouce nic hmotného.

Poznání hmoty

Po tisíce let zápasilo pátravé člověčenstvo po tom, co jest hmota, až nedavné století Lavoisierovo náhle mnoho neočekávaného přineslo. Všecko, což na světě hmotného, těžkého, tělesného, tedy veškeré zeminy, skaliny, kameny, rostliny a zvířata, tedy bezpochyby i nebeská tělesa neskládají se , jak staří Řekové myslili, ze 4 živlů, tedy země, vody, vzduchu a ohně, aneb jak se později myslilo, ze síry, rtuti, louhu a vody, nýbrž každý živel sám zase jest složitý ze hmot jiných, t. j. prvků, ježto pak dále nižádným posud známým prostředkem rozložiti se nedají. Každý živel složen jest z prvků.

Prvkové svěživí

Prvkové rostění, zelenání rostlin, neb bůjení zvířat působící: kyslík (takořka vladař na naší zemi, neboť skoro všude se nalézá, ve vzduchu, ve vodě, ve všech rudách a salajích (solích), ve všech horninách, rostlinách a zvířatech),  vodík (prvek čpavku dadoucí, jest též plyn, nalézá se hlavně ve vodě, ve šťavách živočišných) , dusík (prvek masivý, tj. maso dadoucí, jest též plyn, nalézá se hojně ve vzduchu, též v houbách a v jedovatinách rostlin), uhlík (prvek duživý, dužinu rostlin dadoucí, jest prvek neplynný, nejkrásněji hlacen a samočist nalézá se v uhlínu (diamant), pak ve všem uhlí, též hojně v uhelci (těžkém povětří). Slouží co uhlín k okrase, k řezání skla, co uhlec ke skládání vod k pití příjemných, k perlení dobrého piva a champaňského vína, k hlavní potravě rostlin.). (Poznámka: uhelec = oxid uhličitý.)

Švubíky

Švub - těžký, dusný, opar dadoucí, jsou buď plyny, buď v plyny a páry rády se mění, a zdraví škodlivé jsou. Solík (chlor, dobývá se hlavně z kuchyňské soli, slouží k bílení pláten, papíru, kazí smrady). Brudík (brom, jest tekutý, dýmavý, hnědý, nalézá se vždy s chaluzíkem, zahání volata). Chaluzík (řasík, jod, tvrdý, dýmavý, vypaluje se z mořských chaluh, v páru proměněn jest krásně nachový, se stříbrem podává obrázky Daguerrotypní, chová vždy brudík u sebe). Kazík (fluor, nalézá se v zubech lidských, zvláště ale v kamenu kazivci, vyžírá a kazí sklo, pročež k leptání jeho slouží).

Prvkové skliví

Prvkové sklo dadoucí: bledník (bor, co prvek jest hnědý prach, dobývá se z bledny (borax), známé salaje (soli) proti blednici užívané), křemík (hnědý prach, s kyslíkem dává křemenec, který v sklářství hlavní podstatu má, jest velice rozšířen ve světě).

Prvkové siřiví

Síra, hmota zapáchavá (sěriti = smrděti), hořlavá, dosti hojná ve světě, hoří s kyslíkem modravě. Švábel (luník, selen, překlad řeckého Selene = Luna) jest jakýsi červený druh síry, smrdí spálen jako řetkev. Župel (telur, zemník, tellus značí zemi, kterou si staří jako kolo - talíř - představovali), opět k síře podobný, hlavně v zlatých rudách sedmihradských, pálením ztrácí se jako síra v prohledných kapkách.

Prvkové otrušiví

Prvkové jedovatí, otravující: Kostík (fosfor, což značí světlonoš), dobývá se z kostí všech zvířat, na vzduchu se okysličuje a svítí, musí se proto vždy držeti pod vodou. Slouží k dělání rozžehadel, jest příčinou bludiček. Otrušík (arsen, síťaník), název pochází od otráviti. S kyslíkem sloučen dává utrejch, jenž horkem bíle dýmá a česnekem zapáchá, kazí všechen magnetismus a život. Slučuje se  v rozličné soli jedovaté jež barvíři a malíři potřebují. Strabík (antimon, tj. proti mnichům, které jím pomalu otravovali). Jméno od strabiti, tj. zdraví dávati lékem, neboť hojí i otravuje, podle připravení, oboje.

Kovové olovití

Rtuť, živé vodové stříbro, jest tekutá, spojuje se se všemi skoro kovy a dává s nimi varmužky (amalgámy), mění se snadno v páry, mrzne u -40 stupňů. Kalík (bismut, od slova weisse Mutter, líčidlo) jest kalý červenavý kov, slouží v řemeslech k dělání kovů snadno rozpustitelných. Olovo (svinec) jest téhož kořene jako oliva, láva, slíva, olej aloe, a to za příčinou jeho snadného roztékání, jest velmi užitečné na barvy (bělobu, žluť atd.). Zynek (zinek, od zuna = pléva, špatný kov), spálen létá co bílá vlnka, jen v horku dá se kovati, jinak je křehčí, dává s mědí mosaz. Dobývá se z rud ze země Kadmické, kterou Kadmus, Féničan, Řeky nejprve znáti a bronz z ní páliti naučil. Ladík nalezen byl v Kadmické zemi, pročež i kadmium slove. Slouží k léčení očí. Cín, dávno známý kov z krup cínových (cínové rudy) dělaný, slouží svou tažitelností na dělání šalbice (staniol) na nádobí domácí, s mědí dává zvonovinu, dělovinu.

Kovové barvovití

Měď, známý červený kov, velmi užitečný na kotle a nádobí, jest tažným, ochladnutím měkne, dává mnohé užitečné slitiny. Chasoník (titanium), též červený, řidší v přírodě. Barvík (chrom), jméno má, že s prvky jinými dává krásné barvy. Zdořík (tantal), jméno má od vzdorování kysům. Chvořík (wolfram), dělá chorý, špatný cín, a to svými vlčími krupami, ježto se mísí mezi cínové kroupy. Dává žlutou barvu. Žestík (molybden) má jméno od žestu, plechu, neb se sírou dělá plíšky olovu podobné. Dává modré barvy. Vandík (vanad) nazvaný podle slovanské bohyně Vandy. Nebesník (uran), kov řídký, na čest nalezené planety Uran tak nazvaný, dává zelené a žluté barvy.

Kovové magnetnost podržující

Buřík (od burý, též jermík, manganium), jest bratr železa, vždy skoro s ním se nalézá, sloužil starým hrnčířům na dělání buré, hnědé polevy, dává barvířům hnědou barvu, sklářům krásnou barvu upřenovou (ametystovou). Železo - kov ze všech nejdůležitější pro průmysl lidský, dává litinu, ocel, kujné železo, zakládá svou hojností štěstí národů. Ďasík (kobalt) není dlouho znám a býval v rudách s broníkem za podvod horních duchů (ďasů) držán. Broník (nikl) má jméno od brůna - bílý kůň, neboť jest to bílý kov. Dává soli obyčejně zelené, s mědí slit dává bílou měď.

Lépokovy

Stříbro nalézá se hojně v rudách i samorodně, důležité v životě na peníze, barvy, nádoby, v léčení atd. Palladík (paladium) jest druhé stříbro, avšak velmi řídké. Zlato slouží na peníze, klenoty, též léky, dává sklářům nachovou barvu. Platík (platina) jest vlastně bílé zlato a však v průmyslu mnohem užitečnější. Ruměník (rhodium) dává červenavé, tj. ruměnné soli. Duzík (iridium), nejlepší bílé zlato a však velmi řídké, dává soli duhovými barvami hrající. Rusík (ruthenium), drahý kov v Rusku nalezený. Voník (osmium) od zápachu tak zván.

Prvkové žíraví

Draslík, nazývá se z drasla, které nejvíc v popeli rostlin se nalézá. Jest kov bílý, měkký, lehčí vody, žíravý, rozkládá vodu, kterou při tom zapaluje, musí se v naftě chovati, kde není kyslíku. Sodík, dává týž užitek jako draslík. Japík (lithium), název od jápno, což tolik jest jako vápno, hoří nachově. Merotík (baryum) jest těžké vápno. Strontík (stroncium), podoben vápníku, ale hoří nachovitě. Vápník jest kov lesklý, bílý, lehký, brzo se na vzduchu sežírá v živé vápno, pak i těžkým povětřím (uhelcem) ve vápno se mění. Jest v průmyslu předůležitý. Hořčík dává hořkou sůl ježto z lékáren se zná. Hliník jest základem vší naší hlíny, které hrnčíři, porculaníci a řemesla vůbec potřebují. Hliník s kyslíkem sloučen slove blankýn - safír, je-li modrý, rdín, je-li červený, nažďák, je-li nehezké barvy. Nalézá se v žule, totiž v jejím živci.

Prvkové trupeliví

Vždy neb hlavně co rozpadavý trupel se mající. Sladík (glycium, berylium), nalézá se zřídka a to pouze v drahých kamenech, jakož jsou zemrud (smaragd), beryl. Další např.: latík (zirkonium), ytřík (ytrium), terbík (terbium),  erbík (erbium), tořík (thorium), a další.

Kapitola dále vysvětluje slučování a rozkládání sloučenin a zejména jejich chování v přítomnosti elektrického proudu. Viz úvodní obrázek. 56 známých prvků bylo seřazeno podle toho, zda se vyloučí na anodě nebo katodě. Citace na závěr:

U každého sloupu voltovského proud siliny se žene od východu k západu, a to od zynku k mědi, pročež ti prvkové, kteří se ženou po rozloučení k desce  a drátu pólu zynkového, slovou východníci (anionty), a ti, kteří se ženou k drátu pólu měděného, západníci (kationty); hmota pak sama slove elektrolyt, tedy hmota mlunem rozlučitelná. (Jon znamená jdoucího, od jíti, ano nahoru, kata dolů.) A poněvadž ráz východníka jest síla, mužnost a jakási tvořivost kyselých hmot, tedy slovou tito prvkové vůbec kysíky, a poněvadž ráz západníka jest podannost, ženskost a jakási tvořivost žíravých, louhovitých hmot, slove západník také žiříkem.

Mlunní pořadí prvků. Vysvětlení na konci článku.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail