V dnešním díle se budeme věnovat chemii, rádi bychom vám totiž ulehčili těžký úděl žáka nebo studenta při hloubání nad chemickými rovnicemi, strukturními vzorci nebo chemickými analýzami.
Začneme Mendělejevovou periodickou tabulkou prvků, kterou používají jako nezbytnou učební pomůcku už žáci základních škol. Z jejího „školního“ provedení zjistíte o jednotlivých prvcích jen pár základních údajů – název, chemickou značku, protonové číslo a relativní atomovou hmotnost. Potřebujete-li se o prvcích a jejich vlastnostech dozvědět víci, bude třeba zasurfovat na internetu. Nabízíme vám adresy několika stránek, na kterých je klasická Mendělejevova tabulka doplněna dalšími chemickými, fyzikálními nebo historickými údaji. Některé varianty jsou docela originálně provedené.
Českou internetovou klasikou je bezesporu dílo dvou mladých autorů, stránka www.tabulka.cz. Kliknutím na vybraný prvek se zobrazí informace o jeho fyzikálních a chemických vlastnostech, významných sloučeninách, výskytu v přírodě, laboratorní a průmyslové výrobě i o využití v praxi. Stránka je doplněna také poměrně podrobným životopisem D. I. Mendělejeva (1834–1907), který publikoval první verzi periodické tabulky na jaře roku 1869. Elektronická verze tabulky je k dispozici ke stažení a jistě najde uplatnění nejen v učebně chemie, ale i v počítači na vašem pracovním stole.
Další varianty Mendělejevovy tabulky pocházejí ze zahraničí. Velmi důkladně je zpracovaná tabulka na stránce
http://www.webelements.com/webelements/scholar/index, včetně zobrazení elektronové konfigurace, příp. struktury krystalové mřížky. Na stránce
http://www.colorado.edu/physics/2000/applets/a2.html je sice jen část periodické tabulky, ale u každého prvku je zobrazeno jeho optické spektrum a rozložení elektronů v obalu. To se může hodit nejen v chemii, ale i v hodinách fyziky. Jinou originální tabulku najdete na adrese
http://jcrystal.com/steffenweber/JAVA/jpt/jpt.html – ve zvláštním okně se zobrazuje závislost základních vlastností prvků na jejich protonovém čísle. Ještě důkladněji a názorněji je periodičnost vlastností chemických prvků znázorněna na stránce
http://www.educaplus.org/sp2002/index1.html. Materiál je sice ve španělštině, ale za použití online překladačů není pochopení jeho obsahu nijak obtížné. Kromě periodické tabulky najdete na stránce i jiná témata, například kapitolky z optiky, kinematiky nebo mechaniky plynů. Zde vás asi nejvíc zaujmou ilustrace a interaktivní simulace různých fyzikálních dějů – jsou velmi názorné a vtipné.
Na závěr jsme si nechali stránku s přehledem celého středoškolského učiva chemie. Nejen vědou živ je člověk, a proto autor vážné pasáže prokládá různými obrazovými žertíky a zajímavostmi. Velký rozcestník nabízí Mendělejevovu tabulku dokonce ve 187 různých jazycích! To všechno najdete na stránce http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/ .
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
