Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 329

Jak to bylo s fúzí – část čtvrtá

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Fotogalerie (3)
Ruiny budov projektu Huemul (zdroj ITER Organization)

Vsadil na diktátora

Zajímavá část života „geniálního“ fyzika začíná po 2. světové válce v Argentině. Díky svému charismatu a známostem se Richter objevil po boku samotného generála Juana Dominga Perona, prezidenta Argentiny. Manželka prezidenta Evita vzpomíná, jak Peron byl fascinován vším německým (potažmo rakouským). Když mu Richter slíbil neomezený zdroj energie, který zemědělskou zemi pozvedne na úroveň průmyslově vyspělých států, neváhal. Richterovi vystavil bianco šek. Tím zdrojem energie měla být termojaderná fúze.

Neváhal ani Ronald Richter. Po krátkém intermezzu v Aeronautical institute v Córdobě si vybral místo vzdálené dva dny cesty od hlavního města Buenos Aires.

Neváhal ani Ronald Richter. Po krátkém intermezzu v Aeronautical institute v Córdobě si vybral místo dva dny cesty od hlavního města Buenos Aires. Aniž by svůj záměr s kýmkoli konzultoval, prostavěl a proinvestoval na ostrově Huemul uprostřed nádherné přírody jezera Huapi lemovaného zasněženými vrcholky And miliony peset. Tehdejší a dnešní odhady přesné částky se liší, bude to něco mezi 3,5 až 7,5 miliardami korun českých.

 

Energie z vody

Stavbu zahájil koncem roku 1949 a 16. února 1951 svému chlebodárci oznámil, že má výsledek. Čistou energii bez použití radioaktivního uranu, pouze z vody. Generál byl nadšen a 25. března svolal tiskovou konferenci, na které se ohromený tisk dozvěděl, že lidstvo již nepozná energetický hlad a termojaderná fúze původem z „Proyecto Huemul“, vedeného argentinským vědcem Ronaldem Richtrem (který neuměl slovo španělsky), nabídne energie, co hrdlo ráčí. Energii vyráběnou z vody!

Zpívající oblouk sice zvukovými a světelnými efekty rušil obyvatele nedalekého města na pevnině, turistického střediska, známého obchody s výbornou čokoládou San Carlos de Bariloche, ale to bylo asi tak všechno. Elektrickým obloukem ani po šedesáti letech termojadernou fúzi nikdo nezapálil.

Podvod?

Hans Thiring, ředitel Ústavu teoretické fyziky ve Vídni prohlásil: je 50% pravděpodobnost, že Peron uvěřil šílenci; 40% pravděpodobnost, že byl obětí obrovského podvodu; pravděpodobnost 9%, že se Peron pokusil s pomoci Richtera oklamat svět, z 1 % má Richter pravdu.

Peron ještě stačil Richtera vyznamenat, ale inspekce argentinských vědců na ostrově potvrdila to, co si myslela většina vědecké komunity – vše bylo špatně. K žádné fúzi, ani termojaderné, nedošlo.

Dnes se na ostrově Huemul ruinami někdejšího „reaktoru“ prohání vítr a kolem roste hustší a hustší džungle. Když kolem ostrova po břehu jezera Huapi projížděli globetrotteři Michal Jón a Lucie Kovaříková v roce 2006, kteří na kolech objeli svět, rozplývali se nad krásou Patagonie a ani v nejmenším netušili, kolem jakého významného památníku se pohybují. Místa, které se zapsalo nejen v samotné Argentině, ale i ve světové vědě nesmazatelným způsobem. Opravdu?

Instituto Balserio

Fyzik Jose Antonio Balserio přesvědčil prezidenta Perona aby nechal veškeré zařízení Richterovy laboratoře převézt do Barichole, kde tak vznikl ústav dnes známý jako Instituto Balserio, prestižní jihoamerická instituce. Jeho součástí je Argentina’s National Energy Commision a domov Barichole Atomic Centre. V Instituto Balserio získávají studenti odbornost jaderných fyziků, mechanických i telekomunikačních inženýrů. Funguje zde experimentální jaderný reaktor – sice ne fúzní, ale štěpný – a v provozu je zařízení na obohacování uranu.

Instituto Balserio zaměstnává také fyziky pracující na největším světovém projektu na pozorování kosmického záření observatoří Piere Auger. Vyhodnocují se zde data z 1 600 detektorů umístěných na ploše 3 000 km2. (O počátcích projektu jsme psali v r. 2005 v článku Sedí Bobík v pampě: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/64-sedi-bobik-v-pampe)

Aspoň stelarátor

Ovšem to není zdaleka vše, co způsobil „nezodpovědný“ přístup Ronalda Richtera k termojaderné fúzi. Když si zprávu o argentinské fúzi přečetl 36letý Lyman Spitzer, astrofyzik z Princeton Plasma Physics Laboratory, toho času na lyžařské dovolené v Aspenu, nelenil a vymyslil stelarátor. Stelarátor je dnes jediná magnetická nádoba schopná alespoň částečně držet krok se suverénním tokamakem.

Reakce Sovětů a britský klid

Podobně zareagoval Sovětský svaz. Tam už od února ležel L. P. Berijovi ve stole návrh MTR (Magnetického termojaderného reaktoru) I. E. Tamma a A. D. Sacharova. Když ministr elektrotechnického průmyslu D. V. Jefremov vtrhl do kanceláře  I. V. Kurčatovovi a mával novinami s argentinskou zprávou, Kurčatov pochopitelně neuvěřil, ale zvedl telefon a zavolal Berijovi. 5. května podepsal J. V. Stalin usnesení vlády o organizaci prací na MTR a první státem financovaný výzkum řízené termojaderné reakce na světě se stal skutečností.

Zajímavé bylo, že zpráva nijak nevzrušila Brity. Nikde jsem nezaznamenal jejich reakci. Zřejmě proto, že v tu chvíli u nich byl výzkum fúze v plném proudu a neměli důvod okolí prozrazovat, co už vědí.

A jak skončil hlavní hrdina našeho příběhu? Zprávy o zatčení Ronalda Richtra se ukázaly být zprvu falešné. Faktem je, že jeho argentinský osud inspiroval Maria Loreza a Estebana Bucha k napsání opery „Ópera Documental de Cámara“, která se hrála v pařížském Théatre Paris-Villete a argentinském Theatro Colón.

Ingo Allekotte, fyzik z Instituto Balserio, doufá, že ruiny na ostrově Huemul budou ponechány beze změny. Jemu a jeho kolegům jsou připomínkou toho, jak se jim podařilo zachránit vědu z čelistí téměř jisté porážky.

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil.

Protitlakové prstence pro ITER

Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.

Dny otevřených dveří na slunečních elektrárnách

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.

Jak se dělá bezkofeinová káva

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail