Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 602

Školní štěpný reaktor slouží na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze už 30 let

Právě dnes je tomu už 30 let, co slouží školní štěpný jaderný reaktor VR-1 Vrabec studentům z Česka i zahraničí, a také vědě. Poprvé dosáhl reaktor, který v pražské Troji provozuje Katedra jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), takzvaného kritického stavu 3. prosince 1990 v 16.25 hodin. Přípravy na jeho výstavbu ale začaly už v roce 1982.

Fotogalerie (1)
Školní reaktor Vrabec v celé své kráse. K reaktoru je možné si objednat také exkurzi. (foto FJFI)

„České vysoké učení technické v Praze je jednou z mála světových univerzit, které mají pro výuku a vědecké aktivity k dispozici oba typy jaderných reaktorů – štěpný i fúzní. O důležitosti a využití štěpného reaktoru VR-1 Vrabec mluví i to, že dostane bratříčka – v reaktorové hale se už nyní připravuje vybudování druhého školního štěpného reaktoru VR-2. Poptávka po vzdělávacích a výzkumných aktivitách totiž převyšuje kapacitní možnosti jednoho reaktoru,“ vysvětluje doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.

„Vlastní školní reaktor se FJFI snažila vybudovat v podstatě od svého založení v roce 1955. Příprava projektu výstavby reaktoru VR-1 Vrabec začala v roce 1982 a prvního kritického stavu dosáhl reaktor VR-1 Vrabec před 30 lety,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI.

Reaktor VR-1 Vrabec je světově unikátní zařízení, které řadí českou republiku mezi elitu v oblasti jádra. Jeho výkon je navíc velmi nízký – menší, než má běžná rychlovarná konvice. Není proto ani třeba ochlazovat vodu, ve které reakce probíhá. Díky nízkému výkonu, unikátnímu designu reaktoru a jeho okolí je zařízení perfektně optimalizováno k výuce studentů a umožňuje jim si jadernou fyziku doslova osahat. „Kromě našich studentů využívají možnosti vyzkoušet reakce reaktoru na různé stavy také operátoři jaderných elektráren. Byla tu také osádka jaderné ponorky z Velké Británie,“ vysvětluje přínos školního reaktoru nejen pro univerzitu Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů (KJR).

Harmonogram výstavby reaktoru VR-1 Vrabec

  • 1981–84 – příprava projektu
  • 1985–88 – stavební činnost (základy, ocelová konstrukce, elektroinstalace)
  • 1988–89 – komponenty reaktoru, řídicí systém, reaktorové nádoby
  • 1989–90 – neaktivní zkoušky, postupné spouštění jednotlivých částí
  • listopad až prosinec 1990 – fyzikální spouštění reaktoru
  • prosince 1990 v 16.25 hod. – dosažení prvního kritického stavu
  • 1991 – zkušební provoz (experimentální ověření parametrů)
  • 1992 – zahájení trvalého provozu

Přes nulový výkon se i na tento reaktor vztahují podobná bezpečnostní opatření jako na reaktory v jaderných elektrárnách. Podobně náročný byl také samotný proces jeho budování, který zabral osm let.

Reaktor je přizpůsobený i pro distanční výuku

Reaktor VR-1 je od letošního roku součástí mezinárodní sítě reaktorů, které byly ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii vybaveny systémem Internet Reactor Laboratory pro vzdálenou výuku. Ten během protiepidemických opatření, kdy studenti nemohli do laboratoří, pomohl se vzdálenou výukou. Katedra ho využívá i při přenosech určených pro středoškoláky v rámci vzdělávacích pořadů Vrabec letí do škol, které zahájila na podzim 2020. (Více informací zde Vrabec letí do škol - Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze (katedra-reaktoru.cz))

Vedle výuky a školení na reaktoru probíhá také výzkum, zejména v oblasti reaktorové a neutronové fyziky, bezpečnosti jaderných zařízení či výpočetních nástrojů pro analýzu jaderných reaktorů. Katedra se zabývá i pokročilými jadernými reaktory, jadernými palivovými cykly a vyhořelým palivem. Reaktor využívá také například pro nedestrukční analýzu různých věcí – byla tak zkoumána například tibetská medicína či mamutí kosti.

Výstava v Národním technickém muzeu

Historii reaktoru i využívání jaderné štěpné reakce a ukázky využití školního reaktoru představuje výstava připravená od října 2020 v pražském Národním technickém muzeu (NTM), které je ale zatím kvůli protiepidemickým opatřením pro návštěvníky uzavřené. Panely a exponáty jsou umístěné v hale hlavního schodiště ve druhém patře NTM a výstava zde je plánována do 28. února 2021.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Odhalení toxického spolujezdce

Legenda praví, že královna ze Sáby, jejíž říše se rozkládala od dnešního Jemenu až po Etiopii, milovala pistácie. Tak hluboce, že zakázala běžným občanům jejich pěstování ...

Tábor "Výfuk" mezi hvězdami

„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail