Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 614

Výměna rotoru jednoho ze dvou největších českých generátorů

Zařízení, které produkuje přibližně 10 % české spotřeby elektřiny, prochází kontrolami a modernizací. Technici do generátoru prvního bloku JE Temelín na konci května instalovali záložní rotor generátoru. Do provozu se tak vrací devadesátitunový díl po třech letech, když předtím pracoval ve druhém bloku a následně prošel kontrolou, což nyní čeká i vyměněné zařízení. Energetici tak zajišťují jejich rovnoměrné zatížení a zároveň rezervu pro nenadálé případy. První blok je z důvodu výměny paliva plánovaně odstaven od 15. dubna, proto je příležitost a dostatek času udělat důležitou výměnu.

Fotogalerie (1)
Během usazování nového rotoru generátoru hlídali technici každý centimetr (zdroj ČEZ)

Vyrobil 33,5 TWh bezemisní elektřiny, ušetřil vypuštění více než 27 miliónů tun CO2 a teď ho čeká kontrola a „odpočinek“. Výměna rotorů generátoru, tedy zařízení, která přímo vyrábějí elektřinu, je jednou z klíčových prací v nejaderné části elektrárny během odstávky. Energetici k ní přistupují vždy po několika letech. Celkem máme tři rotory, jeden slouží jako rezerva za aktuálně provozované. Po čtyřech až šesti letech je postupně vyměňujeme a tím snižujeme zatížení jednoho z klíčových zařízení, což je důležité z hlediska dlouhodobého provozu,“ uvedl Bohdan Zronek, ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ.

Vlastní usazení zařízení o hmotnosti 90 tun a délce přes 14 metrů byla náročná manipulace. Trvala více než dvanáct hodin. Specialisté se zařízením manipulovali pomocí mostového jeřábu s nosností 125 tun. Při zasouvání do statorové části hlídali každý centimetr. Následovaly zpětné montáže celého turbogenerátoru a před jeho uvedením do provozu série zkoušek.

Generátor

Zařízení v nejaderné části elektrárny, kde vzniká elektřina. Celková hmotnost rotoru generátoru je 90 tun, dlouhý je více než 14 metrů. Jedná se o jednodílný výkovek, ve kterém je uloženo rotorové vinutí tvořené z dutých měděných vodičů. Toto vinutí je za provozu napájeno stejnosměrným budicím proudem, který v rotoru vytváří dvoupólové elektromagnetické pole. Tímto dvoupólovým magnetem parní turbína otáčí rychlostí 3 000 ot/min uvnitř statorového třífázového vinutí. Vlivem elektromagnetické indukce vzniká ve statorovém vinutí střídavý elektrický proud, který je pomocí fázových vývodů přes zapouzdřené vodiče, generátorový vypínač a blokové transformátory vyváděn do elektrizační soustavy.

Generátory v JE Temelín jsou s možným výkonem 1 125 MW největšími generátory v ČR. Jsou vyrobené v Plzni a jde o jediné dva prototypy svého druhu.

Pozn.: Od začátku roku 2022 elektrárna Temelín vyrobila 6,6 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.

Marek Sviták

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail