Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 633

První československý jaderný reaktor

Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.

Fotogalerie (4)
Reaktor LVR 15 v ÚJV Řež

Spuštění jaderného reaktoru tehdy byla otázka nejen technická, ale také politická. V roce 1955 uzavřelo Československo smlouvu se Sovětským Svazem o dodání pokusného reaktoru. Rusko si ze svých podrobených socialistických zemí vybralo Československo pro jeho vysokou úroveň průmyslu a vědecké zázemí. Nařízením vlády byl založen Ústav jaderné fyziky s Laboratoří nukleární fyziky Čs. Akademie věd (dnes rozdělený na Ústav jaderného výzkumu, a. s., a ÚJF AV ČR, v. v. i.) a Fakulta technické a jaderné fyziky (dnes FJFI ČVUT).

V polovině roku 1955 začala stavba budov pro ústav i reaktor na pravém břehu Vltavy severně od Prahy. Reaktor začal pracovat již na podzim 1957. Měl hliníkovou reaktorovou nádobu, palivem byly proutky obsahující uran obohacený na 10 % izotopem 235U. Jeho tepelný výkon byl však tehdy jen 2 MW, což stačilo jen na některé vědecké experimenty v oblasti materiálového výzkumu, ozařování a výrobu izotopů. Postupně byl reaktor modernizovaný, v roce 1989 pracovníci vyměnili nejen technologická zařízení, ale i celou reaktorovou nádobu za nádobu z nerez oceli. Palivem pro nový reaktor byl typ IRT-2M s obohacením paliva izotopem 235U 80 %, později pak 36 %. Při další modernizaci v devadesátých letech přibyly experimentální ozařovací smyčky a výkon reaktoru dosáhl 10 MW. Vzhledem k tomu, že z původního reaktoru se vlastně nezachovalo skoro nic, je dnes i přejmenován na LVR-15.

Co dnes dělá

Materiálový a fyzikálně metalurgický výzkum zejména materiálů pro jadernou energetiku, testy vodních režimů primárních okruhů jaderných elektráren, neutronovou aktivační analýzu, vyrábí radiofarmaka pro nukleární medicínu a křemík dopovaný fosforem pro fotovoltaické panely, používá se pro neutronovou radiografii, pro neutronové měření struktur a textur a neutronovou optiku. Zajímavou aplikací je neutronová záchytová terapie – ozařování pacientů s mozkovým nádorem přímo u reaktoru neutrony vystupujícími z experimentálního kanálu.

Přejeme našemu prvnímu reaktoru mnoho dalších plodných let!


LVR-15 je výzkumný lehkovodní reaktor tankového typu umístěný v beztlakové nádobě pod stínícím víkem, s nuceným chlazením. V roce 1989 byl zahájen zkušební provoz a od roku 1995 je reaktor v trvalém provozu. Jeho životnost je nejméně dalších 30 let. Stínění v bočním směru tvoří vrstva vody o síle 0,8 m, vrstva litiny o tloušťce 0,2 m a vrstva těžkého betonu tloušťky asi 2,3 m. Nad aktivní zónou je vrstva 3,5 m vody a ocelolitinové víko o síle 0,8 m. Pod aktivní zónou je 1 m vody a litinová deska. Reaktor pracuje v třítýdenních kampaních, pak je 1 týden odstaven pro překonfiguraci aktivní zóny pro další experiment.

Aktivní zónu tvoří obdélníkový hliníkový koš, do kterého se zakládají palivové články, beryliové bloky a ozařovací kanály. Mříž aktivní zóny tvoří 8 × 10 buněk o straně 71,5 mm.


Základní parametry nádoby
vnější průměr2300 mm
výška5760 mm
tloušťka stěny15 mm
tloušťka dna20 mm
objem vody v nádobě22 m3
hmotnost nádoby bez vody7900 kg

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku

Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...

Detektivové atomového světa

Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...

Když vlak ničí zásuvky v domě

Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.

Proč nás nerozdrtí tíha zemské atmosféry?

Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.

Studie potvrzuje ekologický přínos kultivovaného masa

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail