Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.
Spuštění jaderného reaktoru tehdy byla otázka nejen technická, ale také politická. V roce 1955 uzavřelo Československo smlouvu se Sovětským Svazem o dodání pokusného reaktoru. Rusko si ze svých podrobených socialistických zemí vybralo Československo pro jeho vysokou úroveň průmyslu a vědecké zázemí. Nařízením vlády byl založen Ústav jaderné fyziky s Laboratoří nukleární fyziky Čs. Akademie věd (dnes rozdělený na Ústav jaderného výzkumu, a. s., a ÚJF AV ČR, v. v. i.) a Fakulta technické a jaderné fyziky (dnes FJFI ČVUT).
V polovině roku 1955 začala stavba budov pro ústav i reaktor na pravém břehu Vltavy severně od Prahy. Reaktor začal pracovat již na podzim 1957. Měl hliníkovou reaktorovou nádobu, palivem byly proutky obsahující uran obohacený na 10 % izotopem 235U. Jeho tepelný výkon byl však tehdy jen 2 MW, což stačilo jen na některé vědecké experimenty v oblasti materiálového výzkumu, ozařování a výrobu izotopů. Postupně byl reaktor modernizovaný, v roce 1989 pracovníci vyměnili nejen technologická zařízení, ale i celou reaktorovou nádobu za nádobu z nerez oceli. Palivem pro nový reaktor byl typ IRT-2M s obohacením paliva izotopem 235U 80 %, později pak 36 %. Při další modernizaci v devadesátých letech přibyly experimentální ozařovací smyčky a výkon reaktoru dosáhl 10 MW. Vzhledem k tomu, že z původního reaktoru se vlastně nezachovalo skoro nic, je dnes i přejmenován na LVR-15.
Přejeme našemu prvnímu reaktoru mnoho dalších plodných let!
Aktivní zónu tvoří obdélníkový hliníkový koš, do kterého se zakládají palivové články, beryliové bloky a ozařovací kanály. Mříž aktivní zóny tvoří 8 × 10 buněk o straně 71,5 mm.
| Základní parametry nádoby | ||
|---|---|---|
| vnější průměr | 2300 mm | |
| výška | 5760 mm | |
| tloušťka stěny | 15 mm | |
| tloušťka dna | 20 mm | |
| objem vody v nádobě | 22 m3 | |
| hmotnost nádoby bez vody | 7900 kg | |
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.