Plovoucí reaktory

Světová moře dnes brázdí asi 220 jaderných reaktorů. Ano, není to překlep. Na souši stojí asi 440 energetických reaktorů a stovky výzkumných a školních reaktorů. Ty „mořské“ slouží k pohonu lodí a ponorek – a nejsou to zdaleka jen lodě válečné.

Jaderná energie se totiž obzvlášť hodí tam, kde je potřeba vydržet dlouho bez nutnosti čerpání paliva a kde je přitom potřeba velká síla. Dokážete si představit, kolik nafty by s sebou musela vézt taková letadlová loď pro svůj pohon? To by se vlastně stala tankerem a zbylo by jí jen málo místa pro samotná letadla. První projekty jaderných pohonů vznikly hned ve čtyřicátých letech, v roce 1955 vyjela na moře první jádrem poháněná ponorka, americký Nautilus. Už v roce 1962 mělo americké námořnictvo 26 jaderných ponorek na moři a dalších 30 ve výstavbě, Sovětský svaz postavil do roku 1994 asi 245 jaderných ponorek, z nichž velká část už byla po skončení studené války zlikvidována, dnešní Rusko však disponuje také několika jadernými křižníky. USA vlastní 10 jádrem poháněných letadlových lodí. Obchodní lodě s jaderným pohonem nebyly tak úspěšné, jako lodě válečné, ale přesto americký Savannah jezdil 8 let, německý Otto Hahn 10 let. Slávu si vydobyly jaderné ledoborce - jen
Rusko jich má 8. Arktika, spuštěná v r. 1975, byla prvním plavidlem, které dosáhlo severního pólu. Finsko postavilo také malý typ jaderného ledoborce pro mělké vody a řeky.

A co jaderná bezpečnost?

Lodní a ponorkové reaktory jsou většinou typu PWR - tedy tlakovodní (jako např. i naše v Dukovanech a Temelíně). Tento typ byl vybrán právě pro svou vysokou bezpečnost a spolehlivost. Jsou kompaktní, mají malý objem, užívají vysoce obohaceného uranového paliva a jedna vsázka paliva stačí na 10 let provozu. Nové typy se dokonce projektují na 50 let u letadlových lodí a na 30-40 u ponorek, aniž by bylo potřeba doplňovat palivo. Tlakové nádoby reaktorů mají vnitřní neutronové stínění, které chrání materiál nádoby před neutronovým křehnutím. Výkony dosahují od 48 MW u francouzských ponorek až po 190 MW u amerických letadlových lodí.
US Navy už překročila 5500 bezpečných reaktorových let provozních zkušeností s tlakovodními reaktory na plavidlech.

Pára nebo elektřina

Ruská, americká a britská plavidla využívají k pohonu přímo parní turbínu, zatímco francouzská a čínská používají elektřinu, kterou jaderný reaktor na palubě vyrobí. Plovoucí reaktor po 10 let používala k zásobování elektřinou americká výzkumná báze v Antarktidě (1,5 MWe) a otestovala tak jeho použitelnost a spolehlivost. Rusko nyní plánuje postavit "plovoucí jadernou elektrárnu", která by zásobovala elektřinou vzdálená místa na Kamčatce.