Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý. Ukazuje se ale, že na Zemi mohl být kyslík již dříve, než začal vznikat fotosyntézou. Silná zemětřesení, která otřásala Zemí asi před 3,8 miliardami let, lámala a štěpila zemskou kůru, což umožnilo vstup tehdejší atmosféry do hloubky rozbitých hornin a způsobovalo různé chemické reakce. Tyto reakce, poháněné seizmickou aktivitou, vodou a teplotami blízkými bodu varu vody, mohly produkovat kyslík a poskytnout jej některým raným formám života.

Ve Spojených státech i ve Spojeném království se čile k světu mají soukromníci investující do jaderné fúze. Proč? Jinde podnikatelům asi chybí informace, kapitál a odvaha. „Fúzního soukromníka„ nenajdete ani v sousedním Německu, natož ve srovnatelných státech v Evropě. (O soukromém sektoru ve výzkumu jaderné fůze jsme psali např. zde: Termojaderná fúze v soukromých rukách | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Soukromá General Fusion ve veřejném Culham Centre for Fusion Energy | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz).) Investice do soukromých fúzních společností se za poslední rok více než zdvojnásobily a bylo založeno osm nových společností, čímž se celkový počet zvýšil nejméně na třicet tři.

Vědci z Českého vysokého učení v Praze a Západočeské univerzity v Plzni navrhují převratné inovativní řešení – využít použité (vyhořelé) jaderné palivo jako zdroj tepla pro města či průmysl! V použitých palivových článcích už neprobíhá žádná štěpná reakce, ale stále se v něm rozpadají štěpné produkty, přičemž vzniká mnoho tepla. Teplo z radioaktivního rozpadu by se dalo využít k ohřevu vody a odtud je jen krůček k systému veřejného dálkového vytápění či zásobování průmyslu teplem.

V květnu 2022 proběhla v PET Centru ÚJV Řež v areálu Nemocnice Na Homolce unikátní modernizace zázemí pro výrobu radiofarmak. Původní urychlovač částic, cyklotron Cyclone 18/9 od firmy IBA, který si tu odsloužil 23 let, byl nahrazen nejnovějším modelem Cyclone KIUBE od téže firmy. Jadernou technologii, která za stejný čas dokáže vyprodukovat vyšší aktivitu potřebnou pro výrobu diagnostických přípravků – radiofarmak, bylo nutné umístit do stávající stíněné „kobky“ a původní urychlovač, aktivovaný ionizujícím zářením, bezpečně vyzvednout, odvézt a připravit k likvidaci. Technologicky náročná výměna cyklotronů je první svého druhu v ČR a pravděpodobně i jedna z mála takových akcí v Evropě. Skupina ÚJV si díky úspěšně zvládnutému projektu vytvořila významnou referenci pro poradenství při likvidaci urychlovačů, a to i v mezinárodním měřítku. Poděkování za vstřícnost a velkou součinnost při plánování i průběhu akce patří vedení Nemocnice Na Homolce.

Jaderná technologie hraje již dlouho dobu důležitou úlohu při významných kosmických misích. Budoucí mise by se ale mohly spoléhat i na jaderné pohonné systémy v mnohem širším spektru aplikací na cestě lidstva ke hvězdám. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uspořádala na jaře virtuální akci na téma Atomy pro kosmos - Jaderné systémy pro výzkum kosmu, které se zúčastnilo 500 odborníků ze 66 zemí. Budoucí interplanetární mise s posádkou budou zcela jistě potřebovat pohonné systémy s mnohem větší účinností, než kterou mohou poskytnout zařízení na bázi toho nejvýkonnějšího chemického pohonu. Pro kosmické mise, které potřebují velké elektrické výkony, například mise s posádkou na Mars, by mohl být konkurenční alternativní volbou pohonu i štěpný nebo dokonce fúzní jaderný reaktor.

Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž je ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní – potud definice ze zprávy Bruntladové z r. 1987. Až do doby asi před 30 lety se o udržitelnosti z hlediska dodávek energie uvažovalo jednoduše z úhlu dostupnosti paliva v poměru k míře spotřeby. Dnes, v kontextu obav ze změny klimatu a tváří v tvář válce, je situace složitější.