Pokud chce Evropská unie splnit své cíle v oblasti klimatické neutrality, měla by znovu rozjet program „jaderné renesance“. To je závěr nové studie o klimatické politice EU. Ve studii se praví, že je prakticky zcela nemožné vyrobit s pomocí větrné a sluneční energie dostatek elektřiny, protože k zabezpečení globální poptávky po elektřině není k dispozici tak velké území, a to ani na pevnině, ani na moři.

Na ostrově Skokholm u pobřeží Walesu ve Velké Británii vyhrabali králíci 9 000 let staré artefakty. Kopali tam, kde ještě nikdy žádný archeolog nekopal. Králíci objevili dva velmi cenné kousky – 9 000 let starý nástroj z doby kamenné a 3 750 let starý hrnčířský střep, pravděpodobně z rozbité urny z doby bronzové. Archeologové znají podobné artefakty na pevnině Velké Británie, ale na ostrově Skokholm jsou to první nálezy svého druhu. Naznačují, že lidé zde žili již před tisíci lety.

Až do 30. dubna 2021 se mohou zájemci hlásit ke studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě dosavadních oborů třeba i na úplně novou specializaci "Radioaktivita v životním prostředí" v rámci studijního programu Jaderné inženýrství. Radiace, neboli ionizující záření, je součástí přírody, je všude kolem nás.  V řadě případů nám pomáhá, může ale přinášet zdravotní rizika. Také z těchto důvodů funguje Radiační monitorovací síť ČR (RMS), síť termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) a řada odborných pracovišť, která se monitoringem radiace zabývají. Jedním z míst je i Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na FJFI. Ta navíc od akademického roku 2021/22 otevírá v rámci studijního programu Jaderné inženýrství úplně novou specializaci Radioaktivita v životním prostředí. Nový obor se zaměřuje na výchovu odborníků pro tuto oblast, soustředí se na dozimetrii a detekci ionizujícího záření, radiační ochranu a související legislativu a radioaktivní odpady a životní prostředí.

Jestliže do červených cihel bohatých na oxid železa napumpujeme speciální páry, které tvoří polymery, pak se cihly stanou elektricky nabitými a mohou skladovat elektřinu. Naučíme starou cihlu novým kouskům?

Oceány hrají klíčovou roli v zemských klimatických a povětrnostních systémech i v globálním uhlíkovém cyklu. Lidská činnost však bohužel zásadně mění jejich chemické složení. Od konce osmdesátých let se problém zhoršuje, protože stoupají atmosférické hladiny oxidu uhličitého. Dnes jsou o 50 % vyšší než před průmyslovou revolucí. Oceán nepřetržitě absorbuje asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který je každoročně vypouštěn do atmosféry. Můžeme zlehčovat dopady změny klimatu, ale nelze pominout fakt, že mořská voda se stává kyselejší. Okyselování oceánu se v posledním desetiletí ukázalo být klíčovým globálním problémem kvůli jeho potenciálnímu vlivu na mořské organismy a biogeochemické cykly.

Podle nového výzkumu byl nejstarší megalitický kruh v britském Stonehenge poprvé postaven na západě Walesu před více než 5 000 lety. Později byly jeho kameny vykopány a odtaženy přes 225 kilometrů na současné místo na západě Anglie. Vykopávky ukázaly, že pozůstatky neolitické památky ve Wuan Mawn v jihozápadním Walesu byly původně celým kruhem místních kamenů se stejným průměrem jako první kamenný kruh ve Stonehenge. Existuje legenda, že mýtický čaroděj Merlin z legendy o králi Artušovi nařídil obrům přesunout Stonehenge z Irska a postavit ho na jeho současném místě.