Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize. Problémem však za současných podmínek může být doprava, logistika a distribuce - většinou se jedná o izotopy s krátkým poločasem přeměny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii zorganizovala průzkum mezi provozovateli jaderných reaktorů a urychlovačů, které medicínské radionuklidy a radiofarmaka produkují.

Nouzové stavy vyhlášené v mnoha zemích světa ovlivňují doručování zásilek a služby. Kvůli koronavirové pandemii nefunguje většina aerolinií a jsou uzavřené hranice, což distribuci radionuklidů komplikuje. „Průzkum provedený MAAE ukázal, že většina hlavních producentů pokračuje v přípravě radiofarmak, protože příslušné jaderné reaktory byly vládami definovány jako důležitá a nepostradatelná zařízení,“ říká Ram Sharma, vedoucí sekce Provozu a údržby výzkumných reaktorů MAAE. „Výzkumné reaktory, jejichž produkce je nezbytná pro zdravotní péči, pokračuje v provozu podle bezpečnostních standardů MAAE za současného zavedení opatření na prevenci šíření koronaviru - omezený počet osob na místě a uplatnění sociálního distancování,” řekl Amgad Shokr, vedoucí sekce Bezpečnosti výzkumných reaktorů MAAE.

MAAE pracuje na upřesňování současných potřeb radionuklidů pro medicínu. Mnoho výzkumných a vzdělávacích aktivit užívajících izotopy bylo pozastaveno a mnoho nemocnic pozdrželo své diagnostické aplikace. 23. dubna uspořádala MAAE k tomuto tématu celosvětový webinář, jehož obsahem bylo zejména: provoz reaktorů a urychlovačů, distribuce a zásobování radionuklidy a radiofarmaky, pracovní a personální podmínky a speciální bezpečnostní opatření během krize. Panel mezinárodních expertů také sdílel příklady nejlepší praxe (best practice) a odpovídal na otázky.

Příklad z ÚJV Řež

V České republice připravují radiofarmaka pro nukleární medicínu na urychlovačích v ÚJV v Řeži u Prahy. Jednou ze základních metod onkologické diagnostiky ve vyspělých zemích je PET (pozitronová emisní tomografie). V ČR je na pracovištích nukleární medicíny aktuálně k dispozici šestnáct PET kamer. ÚJV Řež, která provozuje tři výrobní PET centra vybavená cyklotrony, dodává své přípravky většině z nich a produkcí přípravku Fludeoxyglukosa pro diagnostiku nádorů pokrývá většinu českého trhu. Ani v době, kdy nejsledovanějším parametrem zdraví obyvatelstva je nákaza koronavirem, se výskyt onkologických onemocnění ani dalších diagnóz, které využívají PET diagnostiku, nezastavil. Pracovišť nukleární medicíny s PET kamerami se omezení neakutní zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních ve větší míře nedotkla a proto ani ÚJV Řež neomezila svou výrobu radiofarmak. Zabezpečení režimu výroby a distribuce v současných ztížených podmínkách klade ovšem ještě vyšší nároky na dodržování již tak velmi vysokého standardu hygieny pracovníků, pracovního prostředí a technologie. Výhodou je, že specialisté ÚJV Řež jsou v této oblasti velice dobře vycvičeni a dodržování přísných hygienických návyků je jejich každodenní rutinou.

Příklad z Jihoafrické republiky

JAR je jedním z hlavních producentů medicínských radionuklidů. Zásobuje klienty po celém světě. Jihoafrická vláda vyhlásila nouzový stav 27. března 2020, aby zabránila šíření koronaviru. Výzkumný reaktor SAFARI-1 zůstal v provozu, protože radioizotopy pro medicínu jsou klasifikovány jako nezbytný produkt. Provozovatel přijal provozní omezení kvůli prevenci šíření viru. Výroba je však nyní nižší než obvykle, kvůli potížím s mezinárodní distribucí a nižšími požadavky z nemocnic. Přesto se zásilky vypravují každý týden. „Nejvyšší zdravotní prioritu mají nyní pacienti s COVID-19, ale nesmíme zapomínat na miliony pacientů kteří potřebují podání radiofarmak,” řekl Koos du Bruyn, senior manager výzkumného reaktoru SAFARI-1. Globální distribuce radionuklidů se nyní zajišťuje s pomocí South African Airways, státem vlastněného národního dopravce. Některé jiné země a společnosti organizují charterové lety s dodávkami radiofarmak, protože ne všechny vlády mají možnost je zajistit.

Technecium 99m

Podle Světové jaderné asociace (World Nuclear Association) se v medicíně nejčastěji užívaný radioizotop, technecium 99m (^99mTc), používá každoročně ve čtyřiceti milionech procedurách! Představuje to kolem 80 % všech procedur nukleární medicíny a 85 % diagnostických výkonů v nukleární medicíně celosvětově. Technecium 99 vzniká z molybdenu 99 (⁹⁹Mo). Podle aktuálního průzkumu MAAE všichni hlavní producenti tohoto radionuklidu pokračují v jeho přípravě. Výzkumné reaktory v Argentině, Austrálii, Belgii, Francii, Polsku, Nizozemsku, Rusku, Jižní Africe a Spojených státech jsou připravené plnit požadavky zdravotních pracovišť. Jakmile se molybden 99 připraví, okamžitě se posílá k příjemcům a nemocnice a centra nukleární medicíny z něj připravují technecium 99m. Poločas přeměny (rozpadu) ⁹⁹Mo je 66 hodin a ^99mTc je 6 hodin, takže je nezbytné, aby se mateřský radionuklid dostal k pacientům v řádech jednotek hodin. Kvůli současným problémům v zásobování musely některé nemocnice zrušit výkony, protože ⁹⁹Mo nedostávají.

Co jsou radiofarmaka

Radiofarmaka jsou léčiva, která ve svých molekulách obsahují jeden nebo více atomů nějakého radionuklidu. Specificky se vážou k některému orgánu, tkáni nebo buňce v lidském těle. Radiofarmaka se užívají pro diagnostické účely, ale čím dále častěji i pro terapeutické účely. Počet radiofarmak pro klinické použití neustále stoupá, neboť zdravotníkům umožňují lepší a detailnější informace (např. v oblasti zhoubných nádorů). Radiofarmaka se užívají zejména k velmi přesnému zobrazení tkání nebo orgánů v procesu známém jako scintigrafie. Medicínský přístroj - gamakamera - s vysokou citlivostí detekuje záření emitované radionuklidem. Získá se tak neinvazivním způsobem přesný obraz tkáně, orgánu či jeho funkce.

Zdroje:

https://www.iaea.org/newscenter/news/medical-radioisotopes-still-produced-but-facing-distribution-challenges-globally-data-collected-by-iaea-shows

Good Practice for Introducing Radiopharmaceuticals for Clinical Use