Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 225

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2513-praha-bojuje-se-suchem-vyuzije-prusaku-podzemnich-vod), mnoho městských parků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Efektivním nástrojem boje se suchem budou rybníky a vodní plochy. Praha dává do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural.

Fotogalerie (3)
I v hlavním městě jde najít místa, kde lze vytvořit vodní meandry (zdroj Hl. m. Praha)

Příroda sama navrhuje ty nejdůmyslnější a nejefektivnější mechanismy, jak se proti negativním dopadům klimatické změny, například suchu, bránit. V rámci urbánního plánování tzv. zelenou a modrou infrastrukturu reprezentují plochy městské zeleně a vodní zdroje, které utvářejí přirozené ekosystémy pro zástupce flóry i fauny. Ozeleňování je základem pro eliminaci rizik spojených jak s vysycháním, ale na druhou stranu také se záplavami, a celkově přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí. Příkladem mohou být zelené střechy, tedy střešní zahrady, díky kterým lze zachytit dešťovou vodu, či výsadba nových stromořadí a alejí v bezprostřední blízkosti veřejných i soukromých budov.

Za Prahu zelenější

Loni se vysadilo téměř 360 000 sazenic lesních dřevin, z toho téměř 200 000 kusů bylo na nových plochách. V samotném městě i přilehlých oblastech tak dochází k nahrazování rozlehlých polí novými lesy. Ve stejném rozsahu se odstraňují nemocné stromy napadené kůrovcem. Zcela nový pražský les byl v roce 2020 založen v oblasti Na Musile na ploše mezi ulicí Vídeňskou, Kunratickou spojkou a areálem tržnice Sapa. Lesníci tu v jarních měsících vysadili na ploše 3,1 hektaru celkem 27 700 sazenic lesních dřevin. Výsadba zde byla zvolena co nejpestřejší, druhově různorodá. V monokulturách se rostliny totiž nemusí dobře přizpůsobovat, což je ve výsledku činí méně odolnými především v extrémních podmínkách typu dlouhodobého sucha nebo naopak nestandardního vlhka. Lesu Na Musile proto dominují listnaté stromy, pro danou lokalitu typické. Konkrétně se jedná o dub zimní, lípu a habr. Celkovou mozaiku doplňují sazenice javoru mléče, javoru babyka a třešní. Zastoupení mají i jehličnany – modříny, borovice a douglasky. Jarní výsadba v lese Na Musile je jen začátek rozsáhlejšího projektu. Hned na podzim budou v této lokalitě vysazeny další více než tři hektary lesa. Projekt bude dokončen v roce 2021 a výsledkem bude vznik přibližně třinácti hektarů mozaiky luk, lesních porostů, cest i mokřadů a tůní. Les Na Musile tak zapadá do rozsáhlejší politiky, která mimo jiné počítá s urychleným znovuzalesněním pasek, vzniklých v důsledku negativního působení kůrovce.

Využít veškerou vodu

S tím souvisí i zavádění mechanismů pro schraňování dešťové vody. Pražská podzemní infrastruktura operuje na bázi kolektorové sítě, tedy vzájemně propojených sběrných míst zachycujících odtékající dešťovou vodu. Revitalizační projekty v městských objektech tak sledují možnost jejich napojení na závlahový systém, jak tomu bylo v případě parku v okolí Petřínské rozhledny. Podařilo se toho dosáhnout výměnou asfaltových povrchů za historickou dlažbu, která umožňuje vodě odtékat do podzemních zásobáren, jejichž instalace vyšla městský rozpočet na 30 milionů korun. Podobně Praha postupovala i ve Stromovce.

Mají vzniknout nové vodní plochy

Jak ukazují příklady z české metropole, mohou vznikat i celé zelené ostrovy, například na rybníku Martiňák v Dolních Počernicích. Ten spadá pod hlavičku ambicióznějšího projektu, v jehož rámci již vznikl multifunkční park U Čeňku a proběhla výsadba políček s ovocnými stromy. V okolí zmiňovaného ostrova vznikly i čtyři velké a tři menší vodní plochy, přičemž všech sedm dohromady zabírá plochu 3 300 m2. Pomáhají co nejvíce zadržovat vodu v krajině, navíc vzniknou také nové biotopy pro rostliny a vodní a mokřadní živočichy. Celé okolí rybníku Martiňák má rovněž obrovský rekreační potenciál. Samotný ostrov o rozloze 13 000 m2 vznikl vybudováním 10 m2 širokého vodního příkopu. Z rybníka byl navíc odstraněn uměle vytvořený val, který ho lemoval z levé strany. Vybagrováním svahů se vody Martiňáku stávají lépe přístupnými pro případné rekreanty. Vytěžená zemina vytvořila písečnou dunu - ideální pískoviště pro děti. Poněkud překvapivě došlo při revitalizaci i k hodnotným archeologickým objevům, jejichž původ sahá až do doby římské a neolitu.

Rybníkářství v Praze

Rybníkářství v Praze

Magistrát už teď slaví úspěchy v rybníkářství. Nedávno se mu podařilo znovu zavodnit dvě významné vodní plochy – rybník Aloisov a Čimický rybník – tím, že se je podařilo napojit na dodatečné zdroje vody. Mnohem častější jsou ale revitalizace na místech, kde již bohužel nelze původní rezervoáry zachránit. Tak se stalo například v případě rybníku Ve Hvězdě, nádrže Pod Lesem, Středního rybníku v Chabrech nebo Polifkova rybníku. Na svém kontě má městská administrativa založení sedmi zbrusu nových rybníků a vodních ploch, včetně rybníků Zahrádky, Terezka, Kotlářka či dvou v holešovické Stromovce.

Kolik to bude stát

Celkově dal Magistrát hl. m. Prahy v roce 2019 do podpory konkrétních opatření, přímo navázaných na Strategii adaptace HMP na změnu klimatu, více než 60 mil. Kč. Podpořena byla revitalizace Rokytky v úseku Hloubětín–Vysočany, výstavba rybníku Terezka v Liboci, revitalizován byl Litovicko–Šárecký potok, vytvořena nová vodní plocha Lipiny v Modřanech, obnovena parková část kolem Petřínské rozhledny, investováno bylo do adaptačních opatření při výstavbě obytného souboru Nová Řepora. Dalších zhruba 10 mil. Kč bylo investováno do vytvoření dokumentu Standardizace hospodaření s dešťovou vodou (tento projekt stále probíhá), do studie navrhující adaptační opatření na zastávkách MHD a návrhu dalších zelených tramvajových pásů, do analýzy dešťových usazovacích nádrží a analýzy možnosti obnovy a výsadby nových stromořadí (probíhající projekt).

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail