Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Ve studii zveřejněné online na AAPS Journal američtí vědci uvádějí, že na dlouhých vesmírných misích nebudou možná astronauti moci užívat běžné léky obsahující paracetamol k léčbě bolestí anebo antibiotika pro boj s infekcemi. Lékům totiž ve vesmíru klesá účinnost – příčinou může být neustálá, sice nízká, avšak dlouhodobá, radiace na palubě kosmických plavidel.
Na Zemi většina medikamentů vydrží skladování v řádu několika let od data výroby: Přitom je třeba dodržet stanovené podmínky, např. vyvarování se působení přímého slunečního svitu, uložení na chladných a suchých místech apod. Výzkumníci chtěli zjistit, zda účinnost léků ovlivňuje i unikátní vesmírné prostředí se svou radiací, vibracemi, mikrogravitací, prostředím bohatým na oxid uhličitý a kolísáním vlhkosti a teploty.
Vesmír ale nemusí lékům vždy jen škodit. Podle některých vědců by prostředí na vesmírné stanici bohaté na oxid uhličitý mohlo naopak pomoci minimalizovat expiraci těch léků, jimž škodí oxidační procesy (například adrenalinu nebo vitaminů C a A).
Před farmaceuty tak zřejmě stojí nový úkol – vytvořit taková balení léků, která zajistí zachování účinnosti léků i při jejich mnohadenním pobytu ve vesmíru. V této souvislosti se nabízí otázka, zda se podobné výzkumy v budoucnu neuplatní i v oblasti lidské výživy a potravinářského průmyslu.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.