Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Skládky a skleníkový efekt

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Tento uhlovodík podporuje skleníkový efekt až 20× silněji než oxid uhličitý. Jak metan vzniká? Není žádným tajemstvím, že se tvoří při anaerobním rozkladu organických látek (bez přístupu kyslíku). Tedy například při skládkování. Při kompostování nebo spalování biomasy tvoří organické látky pouze CO2, který se fotosyntézou opět vrací do živé hmoty. Proto je spalování a kompostování organických odpadů perspektivnější metodou než skládkování. Ani technologie jímání skládkového plynu (převážně metanu) nedokáže problém vyřešit. I při sebevětší snaze totiž 30 % metanu stejně uniká do horních vrstev atmosféry.
Evropská unie schválila směrnici, podle které bude skládkování ustupovat, protože si negativní vliv skládkování biologicky odbouratelných odpadů uvědomila. Již v roce 2006 má poklesnout ve starých zemích EU podíl biologicky rozložitelných odpadů na skládkách (oproti roku 1995) na pouhých 75 %, v roce 2009 na 50 %, v roce 2016 na 35 % a do roku 2040 budou v Evropě pouze skládky inertních materiálů. Pro ČR sice platí termíny posunuté o 4 roky (2010, 2013, 2020), přesto půjde o nelehký úkol. Očekává se, že nezůstaneme jen u kompostování a spalování, ale zvýšíme i podíl recyklace. Zejména starého papíru. Ani tak nebude realizace požadavků EU možná bez cenových a daňových zásahů státu. Jinými slovy – dojde k výraznému zdražení skládkování. Také tímto způsobem se může další nárůst skleníkového efektu přibrzdit.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail