Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 206

Skládky a skleníkový efekt

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Tento uhlovodík podporuje skleníkový efekt až 20× silněji než oxid uhličitý. Jak metan vzniká? Není žádným tajemstvím, že se tvoří při anaerobním rozkladu organických látek (bez přístupu kyslíku). Tedy například při skládkování. Při kompostování nebo spalování biomasy tvoří organické látky pouze CO2, který se fotosyntézou opět vrací do živé hmoty. Proto je spalování a kompostování organických odpadů perspektivnější metodou než skládkování. Ani technologie jímání skládkového plynu (převážně metanu) nedokáže problém vyřešit. I při sebevětší snaze totiž 30 % metanu stejně uniká do horních vrstev atmosféry.
Evropská unie schválila směrnici, podle které bude skládkování ustupovat, protože si negativní vliv skládkování biologicky odbouratelných odpadů uvědomila. Již v roce 2006 má poklesnout ve starých zemích EU podíl biologicky rozložitelných odpadů na skládkách (oproti roku 1995) na pouhých 75 %, v roce 2009 na 50 %, v roce 2016 na 35 % a do roku 2040 budou v Evropě pouze skládky inertních materiálů. Pro ČR sice platí termíny posunuté o 4 roky (2010, 2013, 2020), přesto půjde o nelehký úkol. Očekává se, že nezůstaneme jen u kompostování a spalování, ale zvýšíme i podíl recyklace. Zejména starého papíru. Ani tak nebude realizace požadavků EU možná bez cenových a daňových zásahů státu. Jinými slovy – dojde k výraznému zdražení skládkování. Také tímto způsobem se může další nárůst skleníkového efektu přibrzdit.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail