Na nejvyšší stupeň vývoje živých soustav lze bezesporu dosadit obligátní společenstva hmyzu. Mezi nejznámější patří kolonie včel, mravenců či termitů. Ale jak dokáže i několik desítek tisíc jedinců (včelstvo má v době největšího rozvoje až 70 000 včel) své společné zájmy synchronizovat?
Fotogalerie (1)
Vše je dáno vzájemnou komunikací. Hmyzí "řeč" je postavena převážně na chemických signálech. Chemické látky, pomocí kterých mezi sebou komunikují jedinci určitého druhu, se nazývají feromony. A nevyskytují se pouze u hmyzu. V současné době se zkoumá jejich působení na lidské chování. Ale již nyní je jisté, že "lidské" feromony nehrají v našem životě tak významnou roli jak je tomu u hmyzu.
Například každé včelstvo má svou specifickou "vůni", kterou my samozřejmě necítíme. Feromon způsobující sdružování včel do jednoho celku produkují dělnice v Nassonových žlázách, jenž jsou umístěny v zadní části jejich zadečku. Často můžeme vidět na letáku úlu stojící včely se zvednutými zadečky a mávající prudce křídly. Právě ty rozšiřují vůni svého včelstva, aby ani jedna malá včelička nezabloudila do cizího úlu. Dalším důležitým feromonem včel je "univerzální" královnin feromon. Produkuje jej matka v kusadlových žlázách a olizováním se roznáší do celého včelstva. Jeho univerzálnost se projevuje mnohostranným využitím. Sterilizuje dělnice (což jsou vlastně samičky se zakrnělými vaječníky), působí jako spouštěč rojení a má i další důležité funkce včetně vábení trubců při páření.
Ale chemické signály nejsou jediným dorozumívacím prostředkem hmyzu. Příklad uvedu opět na včelách. Jistě mnozí znáte tzv. včelí tanečky, jimiž včely sdělují svým družkám, kam mají letět za potravou. Zmiňuje se o nich již Aristoteles ve 4. stol. př. n. l., pro vědu byly objeveny až v 19. a 20. stol. nositelem Nobelovy ceny za fyziologii Karlem von Frischem. Tyto tance mají vysoký počet informací, nejméně však 25 bitů. Existují dva druhy: osmičkový a kruhový. Kruhovým včela tančí, je-li potrava blíže než 80-100 m. Při osmičkovém včela obíhá po vzájemně propojených elipsách ve tvaru ležaté osmičky. Právě jejich spojnice je nejdůležitější. Probíhá-li jí včela směrem nahoru je zdroj potravy směrem ke Slunci (v opačném případě logicky od Slunce) a úhel sklonu spojnice vzhledem ke kolmici (svislý plást) je stejný jako úhel, který svírá vodorovný směr se zdánlivým postavením Slunce - podle denní doby lze z toho vyvodit i světovou stranu (viz. obrázek). To ale není vše. Čím je potrava dále, tím včela obíhá pomaleji. Obrátí-li se zpravodajka za patnáct sekund 9-10krát, je nalezený zdroj 100 m, při 300 m je to 7 obratů a při 500 m už jen 6. Zajímavé také je, že včely vnímají i polarizované světlo, proto dokáží určit správný směr i při oblačném počasí. Takže, kdyby včelař pozoroval včelí taneček před rojením, může s velkou jistotu určit, kam roj usedne a případně varovat ohroženého souseda.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
