Záhadná řeč včel

Na nejvyšší stupeň vývoje živých soustav lze bezesporu dosadit obligátní společenstva hmyzu. Mezi nejznámější patří kolonie včel, mravenců či termitů. Ale jak dokáže i několik desítek tisíc jedinců (včelstvo má v době největšího rozvoje až 70 000 včel) své společné zájmy synchronizovat?

Vše je dáno vzájemnou komunikací. Hmyzí "řeč" je postavena převážně na chemických signálech. Chemické látky, pomocí kterých mezi sebou komunikují jedinci určitého druhu, se nazývají feromony. A nevyskytují se pouze u hmyzu. V současné době se zkoumá jejich působení na lidské chování. Ale již nyní je jisté, že "lidské" feromony nehrají v našem životě tak významnou roli jak je tomu u hmyzu.

Proč voní včely...

Například každé včelstvo má svou specifickou "vůni", kterou my samozřejmě necítíme. Feromon způsobující sdružování včel do jednoho celku produkují dělnice v Nassonových žlázách, jenž jsou umístěny v zadní části jejich zadečku. Často můžeme vidět na letáku úlu stojící včely se zvednutými zadečky a mávající prudce křídly. Právě ty rozšiřují vůni svého včelstva, aby ani jedna malá včelička nezabloudila do cizího úlu. Dalším důležitým feromonem včel je "univerzální" královnin feromon. Produkuje jej matka v kusadlových žlázách a olizováním se roznáší do celého včelstva. Jeho univerzálnost se projevuje mnohostranným využitím. Sterilizuje dělnice (což jsou vlastně samičky se zakrnělými vaječníky), působí jako spouštěč rojení a má i další důležité funkce včetně vábení trubců při páření.

Tajemné včelí tanečky

Ale chemické signály nejsou jediným dorozumívacím prostředkem hmyzu. Příklad uvedu opět na včelách. Jistě mnozí znáte tzv. včelí tanečky, jimiž včely sdělují svým družkám, kam mají letět za potravou. Zmiňuje se o nich již Aristoteles ve 4. stol. př. n. l., pro vědu byly objeveny až v 19. a 20. stol. nositelem Nobelovy ceny za fyziologii Karlem von Frischem. Tyto tance mají vysoký počet informací, nejméně však 25 bitů. Existují dva druhy: osmičkový a kruhový. Kruhovým včela tančí, je-li potrava blíže než 80-100 m. Při osmičkovém včela obíhá po vzájemně propojených elipsách ve tvaru ležaté osmičky. Právě jejich spojnice je nejdůležitější. Probíhá-li jí včela směrem nahoru je zdroj potravy směrem ke Slunci (v opačném případě logicky od Slunce) a úhel sklonu spojnice vzhledem ke kolmici (svislý plást) je stejný jako úhel, který svírá vodorovný směr se zdánlivým postavením Slunce - podle denní doby lze z toho vyvodit i světovou stranu (viz. obrázek). To ale není vše. Čím je potrava dále, tím včela obíhá pomaleji. Obrátí-li se zpravodajka za patnáct sekund 9-10krát, je nalezený zdroj 100 m, při 300 m je to 7 obratů a při 500 m už jen 6. Zajímavé také je, že včely vnímají i polarizované světlo, proto dokáží určit správný směr i při oblačném počasí. Takže, kdyby včelař pozoroval včelí taneček před rojením, může s velkou jistotu určit, kam roj usedne a případně varovat ohroženého souseda.