Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Fotogalerie (1)
Připravte si kastrol či hrnec s přibližně 1 litrem vařící vody, stačí i naplněná rychlovarná konvice. Z té se ale špatně voda vylévá naráz, museli byste ji těsně před pokusem přelít do širší nádoby. Teple se oblékněte, venku je mínus 25 nebo 30 stupňů Celsia, to už je opravdu kosa. Vezměte si pořádné rukavice, co kdyby se vám hrnec zvrtnul (na Silvestra to, pravda, s koordinací pohybů může být trochu problematické - pokud vám narušená koordinace neumožňuje pevně se postavit, pokus raději odložte...). Postavte se dostatečně daleko od přihlížejících a po větru prudce vychrstněte obsah hrnce do vzduchu. A pak už jen sledujte, nebo si nechte na video natočit výsledek. Shora se budou snášet oblaka sněhových vloček.
Vysvětlení
Při velmi nízké venkovní teplotě se v ovzduší nevyskytují téměř žádné vodní páry. Naopak vroucí voda produkuje velké množství vodní páry. Když vyhodíte vodu do vzduchu, rozpadne se na malinké kapičky, tím se ještě zvýší plocha, z níž se může vodní pára generovat. Studený vzduch je velmi hustý, což způsobuje, že má velmi nízkou schopnost udržet molekuly vodní páry. Lidově řečeno, pro molekuly vodní páry tu není místo. Takže když hodíte vroucí vodu do studeného vzduchu, najednou je tu víc vodní páry, než může pojmout. Vodní pára se tedy okamžitě vysráží - na mikroskopických částečkách prachu ve vzduchu (např. sodík nebo vápník), kterým říkáme kondenzační jádra, vykrystalizuje do malinkých krystalků, sněhových vloček. K tomu, aby se tento jev povedl, musíte mít velký teplotní rozdíl. Čím je sušší vzduch, tím spíše se vám to povede, třeba už při -22 oC.
Pro inspiraci se podívejte sem:
https://www.youtube.com/watch?v=B3VHGTQQs-4
Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.
Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.
Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!
Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.
Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
