Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Fotogalerie (1)
Připravte si kastrol či hrnec s přibližně 1 litrem vařící vody, stačí i naplněná rychlovarná konvice. Z té se ale špatně voda vylévá naráz, museli byste ji těsně před pokusem přelít do širší nádoby. Teple se oblékněte, venku je mínus 25 nebo 30 stupňů Celsia, to už je opravdu kosa. Vezměte si pořádné rukavice, co kdyby se vám hrnec zvrtnul (na Silvestra to, pravda, s koordinací pohybů může být trochu problematické - pokud vám narušená koordinace neumožňuje pevně se postavit, pokus raději odložte...). Postavte se dostatečně daleko od přihlížejících a po větru prudce vychrstněte obsah hrnce do vzduchu. A pak už jen sledujte, nebo si nechte na video natočit výsledek. Shora se budou snášet oblaka sněhových vloček.
Vysvětlení
Při velmi nízké venkovní teplotě se v ovzduší nevyskytují téměř žádné vodní páry. Naopak vroucí voda produkuje velké množství vodní páry. Když vyhodíte vodu do vzduchu, rozpadne se na malinké kapičky, tím se ještě zvýší plocha, z níž se může vodní pára generovat. Studený vzduch je velmi hustý, což způsobuje, že má velmi nízkou schopnost udržet molekuly vodní páry. Lidově řečeno, pro molekuly vodní páry tu není místo. Takže když hodíte vroucí vodu do studeného vzduchu, najednou je tu víc vodní páry, než může pojmout. Vodní pára se tedy okamžitě vysráží - na mikroskopických částečkách prachu ve vzduchu (např. sodík nebo vápník), kterým říkáme kondenzační jádra, vykrystalizuje do malinkých krystalků, sněhových vloček. K tomu, aby se tento jev povedl, musíte mít velký teplotní rozdíl. Čím je sušší vzduch, tím spíše se vám to povede, třeba už při -22 oC.
Pro inspiraci se podívejte sem:
https://www.youtube.com/watch?v=B3VHGTQQs-4
Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.
Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.
Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...
Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.
Věřili byste, že se v každém okamžiku nachází ve výšce 10 km nad zemí více než půl milionu lidí? Ano, tak hustá je letecká doprava. Odhaduje se, že se stává největším zdrojem emisí CO2. Lidé se cestování letadly už nevzdají, mimo jiné i kvůli stále levnějším letenkám.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
