Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Fotogalerie (1)
Připravte si kastrol či hrnec s přibližně 1 litrem vařící vody, stačí i naplněná rychlovarná konvice. Z té se ale špatně voda vylévá naráz, museli byste ji těsně před pokusem přelít do širší nádoby. Teple se oblékněte, venku je mínus 25 nebo 30 stupňů Celsia, to už je opravdu kosa. Vezměte si pořádné rukavice, co kdyby se vám hrnec zvrtnul (na Silvestra to, pravda, s koordinací pohybů může být trochu problematické - pokud vám narušená koordinace neumožňuje pevně se postavit, pokus raději odložte...). Postavte se dostatečně daleko od přihlížejících a po větru prudce vychrstněte obsah hrnce do vzduchu. A pak už jen sledujte, nebo si nechte na video natočit výsledek. Shora se budou snášet oblaka sněhových vloček.
Vysvětlení
Při velmi nízké venkovní teplotě se v ovzduší nevyskytují téměř žádné vodní páry. Naopak vroucí voda produkuje velké množství vodní páry. Když vyhodíte vodu do vzduchu, rozpadne se na malinké kapičky, tím se ještě zvýší plocha, z níž se může vodní pára generovat. Studený vzduch je velmi hustý, což způsobuje, že má velmi nízkou schopnost udržet molekuly vodní páry. Lidově řečeno, pro molekuly vodní páry tu není místo. Takže když hodíte vroucí vodu do studeného vzduchu, najednou je tu víc vodní páry, než může pojmout. Vodní pára se tedy okamžitě vysráží - na mikroskopických částečkách prachu ve vzduchu (např. sodík nebo vápník), kterým říkáme kondenzační jádra, vykrystalizuje do malinkých krystalků, sněhových vloček. K tomu, aby se tento jev povedl, musíte mít velký teplotní rozdíl. Čím je sušší vzduch, tím spíše se vám to povede, třeba už při -22 oC.
Pro inspiraci se podívejte sem:
https://www.youtube.com/watch?v=B3VHGTQQs-4
Ještě nemají dokončenou školu, ale mají velkou šanci stát se operátory na jedné z našich dvou jaderných elektráren. Vhodný psychologický profil, ale i znalosti a motivace devíti vysokoškolských studentů oslovily náboráře Skupiny ČEZ. Ti studenty zařadili do stipendijního programu.
Třicítka studentů bude začátkem listopadu 24 hodin plnit úkoly související s ekologií a ochranou životního prostředí. Vítězové 5. ročníku ČEZ Inovačního maratonu si rozdělí odměnu 50 000 Kč. Ještě je čas se přihlásit!
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
