Zapomínání jako evoluční přínos
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Připravte si kastrol či hrnec s přibližně 1 litrem vařící vody, stačí i naplněná rychlovarná konvice. Z té se ale špatně voda vylévá naráz, museli byste ji těsně před pokusem přelít do širší nádoby. Teple se oblékněte, venku je mínus 25 nebo 30 stupňů Celsia, to už je opravdu kosa. Vezměte si pořádné rukavice, co kdyby se vám hrnec zvrtnul (na Silvestra to, pravda, s koordinací pohybů může být trochu problematické - pokud vám narušená koordinace neumožňuje pevně se postavit, pokus raději odložte...). Postavte se dostatečně daleko od přihlížejících a po větru prudce vychrstněte obsah hrnce do vzduchu. A pak už jen sledujte, nebo si nechte na video natočit výsledek. Shora se budou snášet oblaka sněhových vloček.
Vysvětlení
Při velmi nízké venkovní teplotě se v ovzduší nevyskytují téměř žádné vodní páry. Naopak vroucí voda produkuje velké množství vodní páry. Když vyhodíte vodu do vzduchu, rozpadne se na malinké kapičky, tím se ještě zvýší plocha, z níž se může vodní pára generovat. Studený vzduch je velmi hustý, což způsobuje, že má velmi nízkou schopnost udržet molekuly vodní páry. Lidově řečeno, pro molekuly vodní páry tu není místo. Takže když hodíte vroucí vodu do studeného vzduchu, najednou je tu víc vodní páry, než může pojmout. Vodní pára se tedy okamžitě vysráží - na mikroskopických částečkách prachu ve vzduchu (např. sodík nebo vápník), kterým říkáme kondenzační jádra, vykrystalizuje do malinkých krystalků, sněhových vloček. K tomu, aby se tento jev povedl, musíte mít velký teplotní rozdíl. Čím je sušší vzduch, tím spíše se vám to povede, třeba už při -22 oC.
Pro inspiraci se podívejte sem:
https://www.youtube.com/watch?v=B3VHGTQQs-4
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.