Asi znáte pomeranče jen jako dobré ovoce. Objevte jejich další vzrušující vlastnosti a udělejte si pomerančový ohňostroj!
Fotogalerie (4)
Co potřebujete?
Svíčku, slupku z velkého šťavnatého pomeranče.
Jak na to?
Zapalte svíčku a ujistěte se, že nemáte ruku, vlasy ani nic hořlavého nad a za plamenem svíčky! Teprve pak šikmo zespoda přibližte k plameni pomerančovou slupku. Držte ji vnější stranou ke svíčce a ohněte, až z ní vystříkne oranžová mastná kapalina. Nasměrujte tento výtrysk do plamene – budete překvapeni výsledkem.
Buďte opatrní! Průběh pokusu může být mnohem bouřlivější, než jste očekávali!
Co se stalo?
Poté, co „pomerančový spray“ dosáhne plamene, vytvoří se poměrně působivá ohnivá koule. V pomerančové slupce jsou totiž malé komůrky obsahující olejovitou látku. Když slupku ohnete a stisknete, komůrky se stlačí. Mnohé z nich prasknou a pod tlakem se jejich obsah dostane nad plamen svíčky jako drobné kapky.
Olejovitá mlha je tvořena hořlavými uhlovodíky, které se při vystříknutí dobře promísí se vzduchem. Vzdušný kyslík má přístup k olejovým kapičkám ze všech stran, takže směs velmi rychle vzplane.
Proč mají pomeranče hořlavinu ve slupce?
Pomerančový plod je stvořen tak, aby přilákal větší zvířata. Ta poté, co ho snědí, odnesou a vytrousí jeho nestravitelná semena (spolu s hromádkou báječného hnojiva) někde daleko od stromu. Zde pak může vyrůst nová generace pomerančovníků. Bylo by tedy nežádoucí, kdyby pomerančový plod podlehl plísni nebo hmyzu. Obsahem olejů je slupka chráněna proti vodě a pro plíseň je tak obtížné proniknout dovnitř. Oleje jsou také jedovaté a odpudivé pro hmyz (proto se extrakty z citrusů používají i jako repelenty). Zároveň jsou velmi hořlavé.
Podle Dave Ansella, http://www.thenakedscientist.com/”>www.thenakedscientist.com
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
