Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Článků v rubrice: 76
10. srpna 2009
Poločas rozpadu
Fotogalerie (1)
Ilustrační foto
Nerozumíte tomu, proč radioaktivita nějakého prvku ubývá za stejnou časovou jednotku vždy o polovinu? Tak si to vyzkoušíme. Vezměte hrst čočky (aspoň 200 kusů, ale raději více). Jednu stranu zrnka obarvěte, druhou ponechte přírodní. Po zaschnutí barvy vložte čočku do větší ploché krabice s víkem. Krabicí důkladně zatřepte, aby se zrnka dokonale promíchala. To je první poločas rozpadu. Krabici otevřete a odstraňte všechna zrnka, která leží barevnou stranou nahoru. Spočítejte je a napište si číslo do tabulky. Pak znovu uzavřete krabici a dobře protřepte - to je druhý poločas rozpadu. Otevřete, vyberte zrnka ležící obarvenou stranou nahoru a s spočítejte je.
Proces opakujte tak dlouho, dokud vám v krabici nějaká zrnka zbývají. Z tabulky čísel, kterou jste takto získali, sestrojte graf. Dostali jste křivku, která se velmi podobá křivce poločasu rozpadu. Z tabulky zjistíte, kolik poločasů rozpadu bylo potřeba k tomu, aby „radioaktivita“ zmizela.
Nejnovější články
Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody v kriminalistice
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
