Návody na pokusy

Článků v rubrice: 76

Poločas rozpadu

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Nerozumíte tomu, proč radioaktivita nějakého prvku ubývá za stejnou časovou jednotku vždy o polovinu? Tak si to vyzkoušíme. Vezměte hrst čočky (aspoň 200 kusů, ale raději více). Jednu stranu zrnka obarvěte, druhou ponechte přírodní. Po zaschnutí barvy vložte čočku do větší ploché krabice s víkem. Krabicí důkladně zatřepte, aby se zrnka dokonale promíchala. To je první poločas rozpadu. Krabici otevřete a odstraňte všechna zrnka, která leží barevnou stranou nahoru. Spočítejte je a napište si číslo do tabulky. Pak znovu uzavřete krabici a dobře protřepte - to je druhý poločas rozpadu. Otevřete, vyberte zrnka ležící obarvenou stranou nahoru a s spočítejte je.

Proces opakujte tak dlouho, dokud vám v krabici nějaká zrnka zbývají. Z tabulky čísel, kterou jste takto získali, sestrojte graf. Dostali jste křivku, která se velmi podobá křivce poločasu rozpadu. Z tabulky zjistíte, kolik poločasů rozpadu bylo potřeba k tomu, aby „radioaktivita“ zmizela.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Čína staví největší „vzduchovou baterii“ světa

CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.

Recyklace radioaktivních zářičů

Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.

Není malta jako malta

Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.

MAAE zkoumá, jak ionizující záření použité v medicíně ovlivňuje zdraví

V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...

Indický zázrak jaderné energetiky: Rychlý množivý reaktor PFBR v Kalpakkamu

Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail