Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
V jaderném reaktoru probíhá tzv. řízená řetězová štěpná reakce.
Co to je?
Při vlétnutí neutronu o správné energii do jádra atomu uranu 235 se jádro rozdělí a vylétnou dva nebo tři další neutrony. Ty na své cestě rozštěpí další jádra uranu 235 a tak dále, a tak dále...
Vezměte si obyčejné hrací domino, to jsou teď vaše experimentální atomy a neutrony. Postavte je podle nákresu, pak ťukněte do první kostičky a pozorujte, co se bude dít. Spustili jste experimentální neřízenou řetězovou reakci. Jak by se dala řídit? Tak, že některé neutrony zastavím, aby nemohly štěpit další jádra. Postavte si domino znovu a před jednou z kostek přidržte pevně třeba pravítko. Ťukněte do první kostičky a porovnejte výsledek. Část kostek zůstala stát. Teď už umíte řetězovou štěpnou reakci řídit. Pravítko zafungovalo jako regulační tyč vašeho experimentálního dominového reaktoru.
Ve skutečném reaktoru zastávají funkci pravítka atomy tzv. absorbátoru, které pohltí přebytečné neutrony. Absorbátor obsahují řídicí tyče a podle toho, jak velká část řídicích tyčí je zasunuta do aktivní zóny reaktoru, se reakce buď rozbíhá, nebo tlumí a zastavuje. V jaderném reaktoru elektrárny Temelín jsou řídicí tyče ze slitiny stříbra, kadmia a tabletek karbidu bóru.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.