Návody na pokusy

Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.

Radioaktivita je přirozenou součástí přírody. Můžeme ji snadno měřit, samozřejmě především pokud máme detektor. A pokud ho nemáme, nezoufejme, je tu horká novinka – vzdálená laboratoř pro pokusy s radioaktivitou. Může je provádět kdokoliv z libovolného počítače na internetu. Připojte se!

V první části našeho „miniseriálu“ o předchůdcích dnešních elektromotorů jsme věnovali pozornost samotným počátkům elektromagnetismu (http://3pol.cz/1135‑pradedecek‑elektromotor). První objevy, dokazující vztah mezi elektřinou a magnetismem, jsou spojeny se jmény M. Faradaye, Ch. Oersteda, A. Ampéra a dalších fyziků. Podstata funkce každého elektromotoru totiž spočívá ve vzájemném působení magnetického pole a elektrického proudu, procházejícího vodičem. Bylo tomu tak i u prvního Faradayova „elektromotoru“ – silné magnetické pole v něm uvádělo do kruhového pohybu rtuť, kterou procházel proud. V našem modelu jsme nebezpečnou rtuť nahradili vodivým roztokem kuchyňské soli. Pohyb roztoku jsme pozorovali nepřímo, pomocí lehoučkých zrníček mletého pepře.

Přírodovědný INSPIROMAT

(Hrátky s plyny - 4. díl)

Tipněte si, kolik stačí součástek na sestrojení nejjednoduššího elektromotoru: čtyři. Je to baterie, vrut, neodymový magnet a kousek tenkého měděného drátu. Jak to vypadá, co to umí a proč?