Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
(Hrátky s plyny - 4. díl)
Co budeme potřebovat:
Větší injekční stříkačku, bonbóny marshmallow, zatavenou jehlu na injekční stříkačku (obr. 7).
Jak na to:
Otevřeme injekční stříkačku a dovnitř umístíme jednu polovinu bonbónu marshmallow. Na injekční stříkačku nasadíme zpět píst. Píst vytáhneme na hraniční hodnotu injekční stříkačky a nasadíme na její ústí zatavenou jehlu. Pokud nemáme zatavenou jehlu, ucpeme stříkačku palcem. Druhou rukou tlačíme na píst injekční stříkačky, dokud je to možné, a pozorujeme, co se děje s bonbónem marshmallow. Bonbón marshmallow reaguje na zvyšující se tlak zmenšením a deformací (obr. 8).
Vysvětlení:
Tím, že tlačíme na píst injekční stříkačky, zmenšujeme objem vzduchu a zvyšujeme tlak uvnitř. Uvnitř pěnového bonbónu marshmallow je mnoho uzavřených vzduchových komůrek. Zvýšením tlaku v okolí bonbónu se stlačí i vzduch uvnitř komůrek, a tím se zmenší celý bonbón a částečně se deformuje.
Tipy:
Můžeme si také ukázat, jak na bonbón marshmallow působí podtlak. Opět do injekční stříkačky umístíme polovinu bonbónu marshmallow. Nasadíme zpět píst a zatlačíme ho do injekční stříkačky tak, aby se téměř dotýkal bonbónu. Nasadíme na ústí stříkačky zatavenou jehlu. Pokud ji nemáme, ucpeme stříkačku palcem. Druhou rukou táhneme za píst injekční stříkačky, dokud je to možné a pozorujeme, co se s bonbónem marshmallow děje. Tím, že táhneme za píst injekční stříkačky, zvětšujeme objem vzduchu a snižujeme jeho tlak. Snížením tlaku v okolí bonbónu se rozepne vzduch v komůrkách uvnitř bonbónu, a tím i se zvětší celý bonbón.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.