Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
Fotogalerie (4)
V našem fyzikálním kroužku děláme často různé pokusy, a tak jsme si jednou vyrobili také solnou lampu, která vytváří podobný dojem jako lávová lampa.
Postup: Do sklenice jsme nalili vodu. V oleji jsme rozmíchali mletou papriku, aby byl pěkně červený, a olej jsme opatrně nalili na vodu. Potom jsme na olej sypali po troškách sůl a pozorovali, jak sůl obalená olejem klesá ke dnu a olej pak znovu stoupá zpátky na hladinu. Celý děj vypadá podobně, jako když se díváte na skutečnou lávovou lampu.
Vysvětlení: Nasypaná sůl má větší hustotu než olej i voda, proto klesá ke dnu a strhne s sebou i olej. Sůl se usadí na dně a olej začne stoupat nahoru, protože celková hustota (olej a sůl) opět klesla pouze na hustotu oleje. Když přisypáváme další sůl, vše se opakuje.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.
Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické ...
Řeknete si, že to není možné, protože každý ze školy ví, že olovo je měkký kov. Avšak vědcům se podařilo olovo rychle stlačit velmi výkonným laserem. Díky tomu se typicky měkké olovo stalo dvěstěpadesátkrát tvrdším než je tvrzená ocel.
Úplné pochopení a napodobení procesu fotosyntézy, který umožňuje rostlinám, řasám a dalším organizmům získávat energii ze slunečního záření, by mohlo lidstvu otevřít cestu k novému zdroji energie či přinejmenším vylepšit současné technologie.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
