Začaly tikat první jaderné hodiny na světě
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
V našem fyzikálním kroužku děláme často různé pokusy, a tak jsme si jednou vyrobili také solnou lampu, která vytváří podobný dojem jako lávová lampa.
Postup: Do sklenice jsme nalili vodu. V oleji jsme rozmíchali mletou papriku, aby byl pěkně červený, a olej jsme opatrně nalili na vodu. Potom jsme na olej sypali po troškách sůl a pozorovali, jak sůl obalená olejem klesá ke dnu a olej pak znovu stoupá zpátky na hladinu. Celý děj vypadá podobně, jako když se díváte na skutečnou lávovou lampu.
Vysvětlení: Nasypaná sůl má větší hustotu než olej i voda, proto klesá ke dnu a strhne s sebou i olej. Sůl se usadí na dně a olej začne stoupat nahoru, protože celková hustota (olej a sůl) opět klesla pouze na hustotu oleje. Když přisypáváme další sůl, vše se opakuje.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.