Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
V našem fyzikálním kroužku děláme často různé pokusy, a tak jsme si jednou vyrobili také solnou lampu, která vytváří podobný dojem jako lávová lampa.
Postup: Do sklenice jsme nalili vodu. V oleji jsme rozmíchali mletou papriku, aby byl pěkně červený, a olej jsme opatrně nalili na vodu. Potom jsme na olej sypali po troškách sůl a pozorovali, jak sůl obalená olejem klesá ke dnu a olej pak znovu stoupá zpátky na hladinu. Celý děj vypadá podobně, jako když se díváte na skutečnou lávovou lampu.
Vysvětlení: Nasypaná sůl má větší hustotu než olej i voda, proto klesá ke dnu a strhne s sebou i olej. Sůl se usadí na dně a olej začne stoupat nahoru, protože celková hustota (olej a sůl) opět klesla pouze na hustotu oleje. Když přisypáváme další sůl, vše se opakuje.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.