Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
V našem fyzikálním kroužku děláme často různé pokusy, a tak jsme si jednou vyrobili také solnou lampu, která vytváří podobný dojem jako lávová lampa.
Postup: Do sklenice jsme nalili vodu. V oleji jsme rozmíchali mletou papriku, aby byl pěkně červený, a olej jsme opatrně nalili na vodu. Potom jsme na olej sypali po troškách sůl a pozorovali, jak sůl obalená olejem klesá ke dnu a olej pak znovu stoupá zpátky na hladinu. Celý děj vypadá podobně, jako když se díváte na skutečnou lávovou lampu.
Vysvětlení: Nasypaná sůl má větší hustotu než olej i voda, proto klesá ke dnu a strhne s sebou i olej. Sůl se usadí na dně a olej začne stoupat nahoru, protože celková hustota (olej a sůl) opět klesla pouze na hustotu oleje. Když přisypáváme další sůl, vše se opakuje.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.