Před pětadvaceti lety vyrobil Temelín první elektřinu
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.
V našem fyzikálním kroužku děláme často různé pokusy, a tak jsme si jednou vyrobili také solnou lampu, která vytváří podobný dojem jako lávová lampa.
Postup: Do sklenice jsme nalili vodu. V oleji jsme rozmíchali mletou papriku, aby byl pěkně červený, a olej jsme opatrně nalili na vodu. Potom jsme na olej sypali po troškách sůl a pozorovali, jak sůl obalená olejem klesá ke dnu a olej pak znovu stoupá zpátky na hladinu. Celý děj vypadá podobně, jako když se díváte na skutečnou lávovou lampu.
Vysvětlení: Nasypaná sůl má větší hustotu než olej i voda, proto klesá ke dnu a strhne s sebou i olej. Sůl se usadí na dně a olej začne stoupat nahoru, protože celková hustota (olej a sůl) opět klesla pouze na hustotu oleje. Když přisypáváme další sůl, vše se opakuje.
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Třípól doporučuje audioknihu Zpráva z Hádu, autorky Edity Dufkové, členky redakční rady! Jednou z rubrik našeho časopisu je Sci-fi, neboť dobré sci-fi příběhy vždy čerpají z vědy ...
Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.