Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Kosmické elektrárny

„Kosmické elektrárny“ – dvě slova, která zatím znějí spíše jako název nového sci-fi filmu, se možná za několik let stanou zcela běžným jevem. Nebo nestanou? To bude záležet zejména na dalším vývoji energetiky, na dostatku fosilního paliva na Zemi a na úspěchu či neúspěchu při startování termonukleární reakce.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Před nedávnem přišlo Japonsko s nápadem vybudovat na geostacionární dráze elektrárnu, která by energii na Zem přenášela mikrovlnným zářením. Výkon elektrárny by měl odpovídat zhruba výkonu středně velké atomové elektrárny (jakou je například Temelín). Kosmická elektrárna by měla i se solárními panely hmotnost dvacet tisíc tun, což je však v beztížném stavu naprosto nedůležité. Celý projekt by se měl uskutečnit nejdříve v roce 2040 a stál by asi 17 miliard dolarů.

Kosmické elektrárny mají jako všechny druhy elektráren své plusy i své mínusy. Výhodou je zejména přímý a stálý sluneční svit, díky kterému by mohly kosmické elektrárny vyrábět energii neustále. Tento sluneční svit by navíc neprocházel atmosférou Země a na sluneční články by tak dopadal v plném složení (zatímco na sluneční články umístěné na Zemi nepronikne značná část energie zejména ultrafialového pásma slunečního záření).

Nevýhodami jsou pak doprava elektrárny do kosmu a přenos vyrobené energie na Zemi. V tom také spočívají velká ekologická rizika: mnoho kosmických startů a hlavně přenos energie na Zemi mikrovlnným zářením. Pro takovéto získávání energie je potřeba obrovských ploch článků, neboť i ty nejlepší články vydávají asi jen 280 W/m2.

Kosmické elektrárny navíc potřebují obrovská pozemní antenní pole, která by přijímala energii přeměněnou v kosmu v podobě mikrovlnného záření. Při tomto přenosu by docházelo ke značnému poškozování atmosféry (hlavně rozptylem a absorpcí záření), což by vedlo k daleko většímu zhoršování lokálního mikroklimatu, než které způsobují největší tepelné elektrárny.

Osobně považuji za zdroj energie budoucnosti spíše jadernou fúzi, v nejbližší době pak atomové elektrárny (jak ekonomicky tak ekologicky výhodnější než nejrozšířenějsí elektrárny tepelné), přesto... nechme se překvapit…


A na Zemi se zatím překovávají meče na pluhy...

Projekt přeměny ruských jaderných hlavic na palivo pro jaderné elektrárny nazvaný „Megatuny
na Megawaty“ oslavil 10. výročí. Za toto období firmy USEC Inc a Techsnabexport (TENEX) již komerčně zpracovaly kolem 200 tun uranového materiálu (z cca 8000 jaderných hlavic) na palivo pro americké jaderné elektrárny. Celkový projekt plánuje přepracování více než dvojnásobného množství – tj. 500 tun uranového materiálu, jenž představuje množství 20 000 jaderných hlavic. Pro představu výše zmíněných 200 tun již přepracovaného jaderného materiálu odpovídá dostatečnému množství paliva na zásobování elektřinou města velikosti Bostonu nebo Seattlu po dobu téměř 300 let. V současnosti v Americe již cca 10 % elektřiny pochází z jaderných elektráren, které spalují tento přepracovaný materiál z původních ruských jaderných zbraní.

(Zdroj: World Nuclear Association News Briefing)

Lukáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail