Opatření proti e-mailovému spamu
V jednom z předešlých čísel 3. pólu jste si mohli přečíst článek o spamech a jejich historii. V tomto volně navazujícím textu se dozvíte, jak se proti spamům bránit.
V jednom z předešlých čísel 3. pólu jste si mohli přečíst článek o spamech a jejich historii. V tomto volně navazujícím textu se dozvíte, jak se proti spamům bránit.
Používáte internet? Máte e-mailovou schránku? Pak jistě nemůžete přijít na jméno neustále a neúnavně přicházejícím nevyžádaným zprávám zvaným spam. Pokud dokážete překonat své rozhořčení vyvolané pouhou zmínkou tohoto termínu, pak vás jistě bude zajímat, jak vlastně spamy vznikly, jaká je jejich historie. V příštím čísle 3. pólu se dozvíte také něco o možnostech obrany proti nim.
U jakéhokoliv jevu, který ať už je pro nás běžný nebo se sním setkáváme jen sporadicky, lze vypočítat pravděpodobnost, zda tento jev nastane či ne, nikdy si všach nemůžeme být naprosto jisti. O náhodě a o pravděpodobnosti je i následujicích několik řádků.
Letos se uskutečnil již osmnáctý ročník Turnaje mladých fyziků. Tato mezinárodní fyzikální soutěž, která patří k nejnáročnějším svého druhu, vznikla v osmdesátých letech minulého století v bývalém Sovětském svazu. Utkávají se v ní pětičlenné týmy studentů středních škol, které mají za úkol vyřešit 17 složitých fyzikálních úloh.
V minulosti se přírodou nechalo inspirovat mnoho vynálezců či vědců a rozhodně ne nevýznamných, například i Leonardo da Vinci. Dnes, na prahu 21. století, se začíná dostávat do povědomí mnoha lidí věda založená na obdobném principu „opisování“ od přírody, bionika, vědní obor založený na spojení biologie a techniky.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.