Opatření proti e-mailovému spamu
V jednom z předešlých čísel 3. pólu jste si mohli přečíst článek o spamech a jejich historii. V tomto volně navazujícím textu se dozvíte, jak se proti spamům bránit.
V jednom z předešlých čísel 3. pólu jste si mohli přečíst článek o spamech a jejich historii. V tomto volně navazujícím textu se dozvíte, jak se proti spamům bránit.
Používáte internet? Máte e-mailovou schránku? Pak jistě nemůžete přijít na jméno neustále a neúnavně přicházejícím nevyžádaným zprávám zvaným spam. Pokud dokážete překonat své rozhořčení vyvolané pouhou zmínkou tohoto termínu, pak vás jistě bude zajímat, jak vlastně spamy vznikly, jaká je jejich historie. V příštím čísle 3. pólu se dozvíte také něco o možnostech obrany proti nim.
U jakéhokoliv jevu, který ať už je pro nás běžný nebo se sním setkáváme jen sporadicky, lze vypočítat pravděpodobnost, zda tento jev nastane či ne, nikdy si všach nemůžeme být naprosto jisti. O náhodě a o pravděpodobnosti je i následujicích několik řádků.
Letos se uskutečnil již osmnáctý ročník Turnaje mladých fyziků. Tato mezinárodní fyzikální soutěž, která patří k nejnáročnějším svého druhu, vznikla v osmdesátých letech minulého století v bývalém Sovětském svazu. Utkávají se v ní pětičlenné týmy studentů středních škol, které mají za úkol vyřešit 17 složitých fyzikálních úloh.
V minulosti se přírodou nechalo inspirovat mnoho vynálezců či vědců a rozhodně ne nevýznamných, například i Leonardo da Vinci. Dnes, na prahu 21. století, se začíná dostávat do povědomí mnoha lidí věda založená na obdobném principu „opisování“ od přírody, bionika, vědní obor založený na spojení biologie a techniky.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.