Čínská státní společnost China State Shipbuilding na začátku letošního roku představila komponenty zatím největší a nejvýkonnější větrné turbíny určené pro mělká moře na světě. Zařízení by mělo dosáhnout výkonu 18 MW a o 2 MW tedy překonat dosud největší větrnou turbínu, která pochází rovněž z Číny.
Fotogalerie (1)
Nová elektrárna bude mít 128metrové lopatky s regulací sklonu, celkový průměr záběru 260 metrů a plochu záběru 53 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá ploše sedmi fotbalových hřišť. Řídicí technologie zajistí flexibilní nastavení nejen lopatek, ale i točivého momentu, celého modulárního převodového ústrojí i generátoru s permanentními magnety. Konstruktéři očekávají díky lepšímu rozložení tlaku snížení chvění lopatek o asi 10 % a až o 50 % se má snížit úroveň vibrací ve věži a jejích základech. Elektrárna, která bude mít kapacitu až 74 000 MWh elektřiny ročně, by ale především měla významně snížit náklady na výrobu elektřiny z pobřežních větrných farem.
Čím větší, tím levnější
Vývojáři, kteří podobné obří větrné elektrárny na moři staví, se už dnes zavazují k cenám pod hranicí 56 EUR/MWh, což je zcela konkurenceschopné. Během letošního roku začne 100 mil od pobřeží severovýchodní Anglie dodávat za tuto cenu elektřinu do sítě větrná farma Dogger Bank, kterou tvoří obří turbíny Haliade X společnosti General Electric s jednotkovým výkonem 13 MW. Farma jich bude mít 300 a každá se bude tyčit 260 metrů nad hladinu moře.
Čím větší, tím problematičtější
Předpoklad, že větší větrné turbíny budou vyrábět levnější energii, potvrzují i vědci z energetického institutu na Durhamské univerzitě ve Velké Británii. Turbíny samotné by se podle nich mohly teoreticky zvětšovat ještě více, protože platí, že větší lopatka získá energii z větru na větší ploše, což generuje více elektřiny. Existuje ale řada omezení, která zatím čekají na technické řešení. Problémem je například to, že větší turbíny s delšími lopatkami se musejí otáčet pomaleji. Dlouhé čepele jsou ale zároveň pružnější a je stále těžší zajistit, aby lopatky za extrémních větrných podmínek nenarazily do věže turbíny. Limitující jsou také síly působící na turbínu, což vývojáři řeší zvýšením hmotnosti, a tím pádem i zvýšením nákladů. V určitém bodě se tak výroba stává nerentabilní. Další omezení spočívají v tom, že na světě je v současnosti jen velmi málo míst s obrovskými přístavy, plavidly a jeřáby, které mohou bezpečně a spolehlivě operovat daleko od pobřeží a stavět zde větrné obry.
Nejrychleji roste využití větru v Číně a USA
Přes tyto problémy budou podle očekávání Mezinárodní energetické agentury náklady na jednotku výkonu u větrných elektráren dále klesat a množství energie vyrobené větrem poroste. V roce 2021 vzrostla výroba elektřiny z větru o rekordních 273 TWh, což byl o 55 % vyšší růst než v roce 2020 a současně nejvyšší růst výroby ze všech obnovitelných energetických technologií. Světovým lídrem v oboru je stále Čína, která vede v instalované kapacitě větrné energie na pevnině i na moři. Podle údajů Národního úřadu pro energetiku má Čína přibližně 26 GW výkonu v pobřežních větrných elektrárnách, tedy skoro polovinu z celosvětové instalované pobřežní kapacity. Za Čínou s odstupem následují USA, kde od roku 2021 roste větrná kapacita tempem přes 11 % za rok. Třetí je Německo, které chce do roku 2035 dosáhnout na 110 GW na pevnině a 30 GW na moři.
Zdroje:
http://cssc-hz.com/?en/enNews/NewsReleases/148.html
https://www.offshorewind.biz/2023/01/06/18-mw-offshore-wind-turbine-launches-in-china/
https://energywatch.com/EnergyNews/Renewables/article14807167.ece
https://www.world-energy.org/article/28640.html
https://www.power-technology.com/projects/dogger-bank-c-offshore-wind-farm-north-sea-uk/
https://www.world-energy.org/article/28906.html
https://www.iea.org/reports/wind-electricity
https://renews.biz/81017/siemens-gamesa-claims-single-turbine-generation-record/
https://www.world-energy.org/article/28828.html
https://www.siemensgamesa.com/products-and-services/offshore/wind-turbine-sg-14-222-dd
https://www.vestas.com/en/products/4-mw-platform/V150-4-2-MW
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
