Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 239

Unikátní turbína pro Orlík

O přípravách na čtvrtou českou přečerpávací elektrárnu jsme psali 3.8. zde: Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. Přípravy jedou naplno: ČEZ a Litostroj již testují model unikátního stroje – reverzní Francisovy turbíny. Bude umět pracovat v režimu čerpadla i v režimu výroby energie. Podobné stroje již dnes pracují v přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně v Jeseníkách.

Fotogalerie (4)
Hydraulická laboratoř Litostroj Engineering v Blansku (zdroj Litostroj a ČEZ)

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Díky investici za osm miliard korun se totiž polovina dnešních soustrojí vodní elektrárny Orlík v rámci chystané modernizace změní na obousměrný provoz a budou moci čerpat vodu z níže položeného Kamýku. Přípravy na největší stavbu české vodní energetiky za posledních 30 let už jsou v plném proudu. V Hydraulické laboratoři generálního dodavatele, společnosti Litostroj Engineering, dochází v těchto dnech k modelovým zkouškám reverzní Francisovy turbíny pro přečerpávací část nové elektrárny. Specialisté musí před výrobou skutečné turbíny na testovacím okruhu prověřit, jestli zařízení všechny nároky a nástrahy provozu zvládne.

Více než 60 let orlická elektrárna spolehlivě funguje a připravovaná modernizace jí prodlouží život o další desetiletí. Současně se změní model fungování elektrárny, protože polovina její kapacity bude fungovat jako přečerpávací elektrárna. V období přebytku energie v síti se bude voda do orlického jezera čerpat z níže položené přehrady Kamýk. Bude tak možné uložit jednorázově až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 000 českých domácností. Jakmile se poptávka po elektřině zvýší, Orlík energii uloženou ve vodě dodá zpět do soustavy. Nové uspořádání bude nejen unikátní, ale i úsporné, ekonomické i ekologické.

Nejprve se testuje model

Aby originál nové turbíny o průměru pět metrů měl optimální podobu a vlastnosti, musí odborníci z Litostroj Engineering nejdřív všechny provozní situace otestovat na zmenšeném modelu. Třináctkrát zmenšené soustrojí o průměru 421 mm, které sestavili v Hydraulické laboratoři v jihomoravském Blansku, naplní vodou a postupně na něm simulují jednotlivé provozní situace, které bude muset skutečná turbína zvládat. Provoz blanenské laboratoře vychází ze strategické orientace mateřské společnosti Wikov Group jak na konstrukční a projekční činnost, tak na kvalitní experimentální výzkum a vývoj. Litostroj Engineering se už v minulosti podílel mimo jiné i na projektech přečerpávacích elektráren Dlouhé Stráně a Dalešice.

Testovat se bude dva měsíce

„Všechno musí dokonale ladit. Jednou z nejdůležitějších částí nového soustrojí je právě reverzní Francisova turbína. Ještě než ji vyrobíme, musíme při dvouměsíčním testování detailně ověřit její klíčové parametry, jako jsou hlavně hydraulické vlastnosti, účinnost nebo provozní stabilita. Krok za krokem přitom dokážeme provést až tři tisíce měření. Na jejich základě pak potvrdíme zadání pro výrobu skutečné turbíny tak, abychom dosáhli optimálního řešení, včetně maximálního výkonu. V Česku jsme jediní, kdo má dvě univerzální zkušební stanice, které umožňují takové nezávislé měření modelů ve vertikálním nebo horizontálním uspořádání,“ uvedl Peter Šály, generální ředitel Litostroj Engineering.

Modernizovat se budou všechna 4 soustrojí

Orlík je klíčovým článkem energetické části Vltavské kaskády a jeho proměna je vrcholem modernizačních aktivit na vodních elektrárnách ČEZ uskutečněných v posledních dvaceti letech. Přestavba dvou ze čtyř soustrojí na přečerpávací provoz je unikátní zkouškou a nelze podcenit žádný detail. Kvůli zajištění provozu bude přestavba postupná, v jejím průběhu budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2×95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2×87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. Efektivnější a ekologičtější elektrárna přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy. ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy. Při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem.

Projekt na Orlíku bude největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky

ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizací navýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 % dle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, bezpečné dodávky pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.

Projděte si současnou elektrárnu Orlík jako naživo – ve virtuální prohlídce!

Představte si, že…

  • Orlík jako největší klasická vodní elektrárna v ČR má výkon 364 MW, který může dodat energetické soustavě už za 128 sekund od povelu energetického dispečinku.
  • Orlík dodá každý rok do sítě elektřinu pro desítky tisíc domácností.
  • Výkon tří současných velkých přečerpávacích vodních elektráren (Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice) řídí dispečink ČEZ z Prahy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS.
  • Rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má výšku 27 m a hmotnost 650 tun. Hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun.
  • Na Orlíku proteče až 150 m3 vody za sekundu? Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru 5 m a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru.
  • Každý ze čtyř přivaděčů elektrárny Orlík má průměr 6,25 m, což je o 1,25 m více než průměry tunelů pražského metra.
  • Připravovaná přestavba fungující elektrárny, hlavně pak samotná výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy, budou světovými unikáty.
  • Orlík bude po r. 2033 čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnou České republiky.
  • Postupná modernizace čeká všechna čtyři soustrojí elektrárny, dvě přejdou na obousměrný přečerpávací režim.
  • Jde o největší stavbu v české hydroenergetice za posledních 30 let.
  • Nová přečerpávací elektrárna umožní uložení až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 tisíc českých domácností.
  • První model reverzní Francisovy turbíny pro nový Orlík se právě testuje v Blansku.

Podívejte se na video, jak modelové zkoušky probíhají!

Zdroj: ČEZ

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šest způsobů, jakými MAAE podporuje globální zdraví prostřednictvím jaderných věd

MAAE podporuje veřejné zdraví po celém světě tím, že pomáhá zemím využívat jaderné technologie k diagnostice, léčbě a prevenci nemocí.

Zapomínání jako evoluční přínos

Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail