Počítače a internet

Článků v rubrice: 71

Jak šel čas a počítače s ním

Počítače nevznikly pro zábavu, ale z potřeby řešit vážné matematické problémy. Jedním z prvních bylo vyhodnotit výsledky sčítání lidu v USA v roce 1880, které trvalo více než sedm let. Vláda se proto snažila najít rychlejší způsob. Výsledkem byl vývoj počítače založeného na děrných štítcích. Na psací stůl se rozhodně nevešel – zabral celou obrovskou místnost. Pro posouzení neuvěřitelně rychlého vývoje počítačů nabízíme časovou řadu mapující historii výpočetní techniky – od skromných začátků až po dnešek, kdy surfujeme po internetu, hrajeme hry a používáme multimédia.

Fotogalerie (3)
Počítače ze sedmdesátých a osmdesátých let (zdroj Shutterstock)

1801: Joseph Marie Jacquard vymyslel ve Francii tkalcovský stav, který používal děrované dřevěné karty; podle nich se mohly automaticky tkát vzory tkanin.

1822: Anglický matematik Charles Babbage vymyslel parou poháněný početní stroj, který dokázal zpracovávat číselné tabulky. Projekt financovaný anglickou vládou však selhal. Teprve o více než století později vznikl skutečný počítací stroj.

1890: Herman Hollerith navrhl systém děrných štítků k vyhodnocení sčítání lidu – trvalo mu to pouze tři roky a vládě tak ušetřil 5 milionů dolarů. Založil firmu, která se později stala IBM.

1936: Alan Turing představil univerzální stroj, později nazvaný Turingův. Turingův stroj umí vypočítat cokoliv, co vypočítat lze. Pozdější moderní počítače jsou založené právě na jeho nápadech.

1937: První počítač bez soukolí, vaček, pásů nebo hřídelí se pokusil postavit J. V. Atanasoff, profesor fyziky a matematiky na Iowa State University.

1941: Atanasoff a jeho postgraduální student, Clifford Berry, navrhli počítač, který mohl řešit 29 rovnic současně. Bylo to poprvé, kdy počítač dokázal uchovávat informace v hlavní paměti.

1943-1944: Dva profesoři University of Pennsylvania, John Mauchly a J. Presper Eckert, postavili Electronic Numerical Integrator and Calculator (ENIAC) – elektronickou kalkulačku. Považuje se za předchůdce digitálních počítačů. Vyplňoval místnost 6x8 metrů a měl 18 000 elektronek.

1946: Mauchly a Presper opustili Universitu v Pennsylvanii a obdrželi grant z Úřadu pro sčítání lidu, aby postavili UNIVAC. Šlo o první komerční počítač pro obchodní a vládní aplikace.

1947: William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain z Bellových Laboratoří vynalezli transistor. Objevili, jak udělat elektrický spínač pomocí pevných materiálů a bez potřeby vakua.

1953: Grace Hopper vyvinul první programovací jazyk, který se nakonec stal známým jako COBOL. Thomas Johnson Watson Jr., syn generálního ředitele IBM, vyvinul IBM 701 EDPM. Účelem bylo pomoci Organizaci spojených národů získat přehled o Korejské válce.

1954: Narodil se programovací jazyk FORTRAN.

1958: Jack Kilby a Robert Noyce předsavili integrovaný obvod, známý jako počítačový čip. Kilby získal v roce 2000 Nobelovu cenu za fyziku.

1964: Douglas Engelbart ukazuje prototyp moderního počítače s myší a grafickým uživatelským rozhraním (GUI). Znamená to vývoj počítače od specializovaného stroje pro vědce a matematiky k technologii, která je přístupná široké veřejnosti.

1969: Skupina vývojářů z Bellových laboratoří vyvinula operační systém UNIX. Byl napsaný v programovacím jazyce C, přenosný na různé platformy a stal se operačním systémem volby mezi sálovými počítači velkých společností a vládních subjektů. Vzhledem k pomalosti ale nikdy mezi domácí uživatele PC nepronikl.

1970: Společnost Intel představila Intel 1103, první Dynamic Access Memory (DRAM) čip.

1971: Alan Shugart vedl tým inženýrů v IBM, který vyvinul „floppy disk“ umožňující sdílet data mezi počítači.

1973: Robert Metcalfe, člen výzkumného týmu Xerox, vyvinul Ethernet pro spojování více počítačů a dalšího hardware.

1974-1977: Množství osobních počítačů zaplavilo trh, včetně Scelbi & Mark-8 Altair, IBM 5100, RadioShack’s TRS-80 (známého jako „Trash 80“) a Commodore.

1975: V lednovém čísle časopisu Popular Electronics se představuje Altair 8080, jako „první minipočítačová stavebnice, která může soupeřit s komerčními modely“. Dva „počítačoví mágové“, Paul Allen a Bill Gates, nabízejí Altairu, že budou psát software pomocí nového jazyka BASIC. 4. dubna, po prvních úspěšných krocích, zakládají dva přátelé z dětství vlastní softwarovou firmu Microsoft.

1976: Steve Jobs a Steve Wozniak založili 1. dubna (nešlo o „apríla“) Apple Computers a vyvinuli Apple I, první single-circuit board počítač.

1977: Radio Shack vyrobil 3000 kusů TRS-80. Lidé je okamžitě vykoupili – poprvé mohli laici psát své vlastní programy a přimět počítač, aby dělal, co chtějí.

1977: Jobs and Wozniak představili Apple II na prvním veletrhu. Nabídl barevnou grafiku a obsahoval audio kazetový přehrávač na ukládání dat.

1978: Účetní jsou nadšeni z VisiCalc, prvního počítačového tabulkového procesoru.

1979: Textový procesor Word se stává realitou a MicroPro International vydává WordStar.

1981: První IBM osobní počítač s kódovým označením „Acorn“. Používá operační systém Microsoft MS-DOS. Má čip Intel, dvě Floppy disketové jednotky a volitelný barevný monitor. Sears Roebuck & a Computerland prodávají počítače poprvé prostřednictvím externích distributorů. To také popularizuje termín PC.

1983: Apple Lisa je první osobní počítač s grafickým uživatelským rozhraním. Je vybaven drop-down menu a ikonami. Nejprve propadne, ale později se vyvine v počítač Macintosh. Gavilan SC je první přenosný počítač se známým Flip form factorem a první, který se uvádí na trh pod pojmem „laptop“.

1985: Microsoft ohlásil Vznik Windows, což byla reakce na Apple. Commodore přichází s počítačem Amiga 1000, který nabízí pokročilé audio a video schopnosti.

1985: První dot-com doména je zaregistrována 15. března, dlouho před tím, než formálně začal Internet.  Symbolics Computer Company, malý Massachusettský výrobce počítačů, registruje Symbolics.com. O více než dva roky později je zapsáno jen 100 internetových firem.

1986: Compaq uvedl na trh Deskpro 386. Jeho 32bitová architektura poskytla rychlost srovnatelnou s velkými počítači.

1990: Tim Berners-Lee, výzkumník laboratoře vysokých energií v CERN, vyvinul Hyper Text Markup Language (HTML), čímž položil základy vzniku World Wide Webu.

1993: Pentium mikroprocesor pokročil v použití grafiky a hudby na počítači.

1996: Sergey Brin a Larry Page na Stanfordově Universitě vyvinuli Google search engine.

1997: Microsoft investoval 150 milionů do Apple, který měl potíže, a ukončil při s Microsoftem, v níž ho obviňoval, že kopíruje „vzhled a pocit“ jeho operačního systému.

1999: Wi-Fi umožnilo uživatelům připojovat se k internetu bezdrátově.

2001: Apple zveřejnil Mac OS X, operační systém s paměť chránící architekturou a multi-taskingem. Microsoft, aby nezůstal pozadu, vypustil do světa Windows XP.

2003: Na trh uveden první 64bitový procesor, AMD’s Athlon 64.

2004: Mozilla Firefox 1.0 konkuruje Microsoft Internet Exploreru, dosud dominantnímu Web browseru. Světlo světa spatřil Facebook, sociální síť.

2005: Vzniklo YouTube, sdílení videí. Google získal Android, operační systém založený na Linux.

2006: Apple uvedl MacBook Pro, první dvoujádrový mobilní počítač a iMac založený na procesoru Intel. Hrací konsole Nintendo’s Wii dobyla trh.

2007: iPhone převedl mnoho počítačových funkcí na smartphone.

2009: Microsoft vypustil Windows 7, pokročilý mj. v rozpoznávání ručně psaného písma.

2010: Apple představil iPad, který změnil dosavadní nahlížení zákazníků na interaktivní média a nastartoval segment „tabletů“.

2011: Google uvedl na trh Chromebook, laptop, který běží na operačním systému Chrome.

2012: Facebook dosáhl 4. října 1 miliardy uživatelů.

2015: Apple dal na trh Apple Watch. Microsoft vypustil Windows 10.

Zdroj

Podle Live Science http://www.livescience.com/20718-computer-history.html?cmpid=NL_TND_weekly_2015-10-26

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail