Praktické informace

Majitelé domů a bytová družstva často z důvodu vysokých nákladů na teplo a teplou vodu zvažují přechod na jiný zdroj vytápění. Dnešní trh nabízí řadu variant, největší potenciál z nich však mají tepelná čerpadla. Vůči tomuto zdroji vytápění však bohužel mezi laickou veřejností i nadále přetrvávají předsudky…

Staré lednice, nefunkční počítače nebo vysloužilé mixéry – to vše uchovává řada lidí ve sklepích či kumbálech i několik let. Nevědomky tak skladují nejen řadu nebezpečných látek, ale i vzácných surovin. A to je velká škoda. Recyklací je totiž možné z nepotřebných elektrospotřebičů tyto suroviny získat zpět a ušetřit tak množství energie spotřebované na těžbu primárních zdrojů či na výrobu materiálů pro výrobky nové. Z elektrospotřebičů lze v rámci ekologické recyklace opětovně využít až 95 % materiálů!

Není mnoho technických oborů, které by v posledních letech zaznamenaly tak výrazný nárůst svého využití jako termografie. Trend v podobě progresivního zdokonalování kamer i periferního vybavení výrazně rozšířil možnosti jejího využití a spolu s klesající pořizovací cenou termokamer zpřístupnil toto všestranně použitelné zařízení široké veřejnosti. Těžko najdeme odvětví, kde by se ve větší či menší míře nedala termokamera uplatnit. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat energetiku, medicínu, stavebnictví, strojírenství, dnes už se bez ní neobejdou ani policisté, hasiči či armáda. Široké rozšíření však přináší i nebezpečí v podobě nesprávného používání a interpretace zjištěných hodnot.

I pro baterie platí pořekadlo, že jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Přestože představují klíčový prvek našich mobilních přístrojů a dobře nám slouží, při špatném zacházení mohou způsobit katastrofu. Dokazují to i následující, téměř hororové příběhy.

Běžně je doma hromadíme a možná ani nevíme, jak závažné škody na životním prostředí mohou napáchat. Léky, ředidla, čisticí saponáty nebo staré baterie z domácností totiž patří mezi nebezpečné odpady a neměly by rozhodně spolu s běžnými odpadky skončit v popelnici. Většina z nás dokáže běžný odpad bez zaváhání roztřídit – do zelených kontejnerů patří sklo, modrým náleží starý papír a do žlutých odnášíme plast. Jak ale naložit s neobvyklými odpady, jako jsou např. tonery do počítačů, střepy ze zrcadla nebo obal od vajíček?

Na první pohled jednoduchá otázka, na kterou by odpověď mohla znít: zakoupit jízdenku, nastoupit do vlaku a jet. Někdy je to opravdu tak jednoduché, jindy se může cesta zbytečně prodražit nebo dojít k zbytečným komplikacím. Je proto vhodné znát základní pravidla, tarifní nabídku a různé praktické „fígle“.