Praktické informace

Snad každý student se někdy dostal do situace, kdy mu došlo, že je na čase si najít brigádu. Tento okamžik většinou nastává, když rodiče zakroutí hlavou a s klidem dospěláka vám oznámí, že další zvyšování kapesného nebude.

Učit se, učit se, učit se, pravil jistý, dnes nepopulární klasik. Jak se však učit, o tom se už nezmínil.

Protože se mi na vysněnou Vysokou školu podařilo dostat až na čtvrtý pokus, jsem ve svých pětadvaceti letech stále ještě student. Musím za sebe platit zdravotní i socialní pojištěni sám nebo je za mě jako za studenta platí automaticky stát? A týkaji se mě vůbec obě pojištěni? Konzultoval jsem dotaz se spolužáky, ale každý mi radí něco jiného, tak mám strach, abych něco nezanedbal. Petr Černý, Brno, student VŠ 25 let.

Na počátku 90. let jsem každý den jezdívala do školy přes Barrandovský most. Bylo po revoluci a na tomto obřím šedivém betonovém monstru, jenž svými chapadly spojovalo oba břehy Vltavy, se stejně jako na jiných místech Prahy začaly objevovat graffiti.

A jakýpak je váš názor?“ je otázka, na kterou dříve či později narazí u zkoušky každý z nás. Nenechte se mýlit, profesora málokdy zajímá, co si doopravdy myslíte. Bezvýhradný souhlas se svým hlediskem však také nežádá. Žádoucí je prezentovat nepříliš odlišnou teorii a pak se, „pod tlakem profesorovy moudrosti“ nechat přivést na „cestu pravou“.