Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Chcete se dozvědět něco o tom, jak potřeba energie provázela lidstvo od samého jeho zrodu a jak se posléze stala hybnou silou a stěžejním problémem moderní technické civilizace?
Od okamžiku, kdy se pravěký člověk naučil ovládat oheň, který mu přinášel teplo i ochranu, získal významný zdroj energie. A byla to energie skrytá ve větru, která poháněla lopatky větrných mlýnů a plachetní lodě na jejich dalekých cestách za neznámem. Vod-ní energie zase roztáčela kola mlýnů, hamrů či čerpadel a dodnes žene turbíny vod-ních elektráren vyrábějících elektřinu – energii, bez které bychom si dnešní svět už vůbec nedovedli představit.
Pokrok přinesl lidstvu majestátní parní stroj a spalovací motor pohánějící dnes miliony automobilů. A nakonec se vědě podařilo proniknout až do samého nitra hmoty, spoutat jadernou energii a využít její obrovskou sílu.
Zasvěcené a zajímavé pohledy na energii z různých stran, pestrý kaleidoskop technických vynálezů, stovky jmen a osudů významných techniků a vědců, desítky pozoruhodných příběhů i problematiku energetických nároků na životní prostředí podává populární obrazová encyklopedie Velká kniha o energii kolektivu českých autorů, která se na pultech knihkupectví objevila koncem dubna tohoto roku.
Kniha shrnuje přístupnou formou vše podstatné v tomto oboru, je však mimořádná především zpracováním, které se v mnoha směrech blíží formě umělecké publikace.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.