Chcete se dozvědět něco o tom, jak potřeba energie provázela lidstvo od samého jeho zrodu a jak se posléze stala hybnou silou a stěžejním problémem moderní technické civilizace?
Fotogalerie (3)
Od okamžiku, kdy se pravěký člověk naučil ovládat oheň, který mu přinášel teplo i ochranu, získal významný zdroj energie. A byla to energie skrytá ve větru, která poháněla lopatky větrných mlýnů a plachetní lodě na jejich dalekých cestách za neznámem. Vod-ní energie zase roztáčela kola mlýnů, hamrů či čerpadel a dodnes žene turbíny vod-ních elektráren vyrábějících elektřinu – energii, bez které bychom si dnešní svět už vůbec nedovedli představit.
Pokrok přinesl lidstvu majestátní parní stroj a spalovací motor pohánějící dnes miliony automobilů. A nakonec se vědě podařilo proniknout až do samého nitra hmoty, spoutat jadernou energii a využít její obrovskou sílu.
Zasvěcené a zajímavé pohledy na energii z různých stran, pestrý kaleidoskop technických vynálezů, stovky jmen a osudů významných techniků a vědců, desítky pozoruhodných příběhů i problematiku energetických nároků na životní prostředí podává populární obrazová encyklopedie Velká kniha o energii kolektivu českých autorů, která se na pultech knihkupectví objevila koncem dubna tohoto roku.
Kniha shrnuje přístupnou formou vše podstatné v tomto oboru, je však mimořádná především zpracováním, které se v mnoha směrech blíží formě umělecké publikace.
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
