Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Science fiction, ne-science fiction…

Jak je možné, že se čtenářský vkus dokáže pohybovat mezi tak zdánlivě odlišnými autory a díly? A proč v současné době technicky orientovaná literatura SF je na špičkách čtenářských žebříčků nahrazena literaturou fantasy, která techniku programově ignoruje?

Fotogalerie (2)
(C) http://patrik.scifi.cz

V průběhu historie literatury se několikrát měnily preference a obliby žánru SFFH - sci-fi, fantasy a hororu. V předminulém století to byl zajímavý oblouk od Frankensteina Mary Shelleyové či tvorby Edgara Alana Poea až po romány Julese Verna. Ve století dvacátém to pak byl vývoj od H. G. Wellse či Karla Čapka přes Isaaca Asimova nebo A. C. Clarka až po tvorbu J. R. R. Tolkiena, R. E. Howarda, Terryho Pratchetta nebo H. P. Lovecrafta.

Proč?

Zařízení, kterými jsme se obklopili, jsou dnes již založena na principech, které neznáme a kterým nerozumíme. Ještě před čtyřmi desítkami let si mnohý kluk doma vyráběl krystalku a s okouzlením poslouchal ze sluchátka znělku stanice Praha. Zkuste dnes sehnat galenit nebo germaniovou diodu, zkuste si na koleně udělat mobil či v garáži seřídit motor vašeho auta model 2001. Dnešní člověk musí těmto zařízením slepě věřit, pokud ho však zklamou, snadno sklouzne do nenávisti vůči nim - a často tento vztek rozšíří na vědu a techniku jako celek. A pak si z tohoto koše vybere snadno viditelný a pojmenovatelný cíl své agrese…
Dalším velkým problémem naší doby je uspěchanost, či přesněji přílišná rychlost změn okolo nás a z toho plynoucí nedostatek existenční jistoty v zaměstnání i v rodině. Jen pro nemnohé je přítomný okamžik tím nejdůležitějším a má pro ně větší váhu, než jejich vlastní budoucnost. My ostatní potřebujeme mít nějaký relativně pevný cíl v budoucnosti, pro který žijeme a o jehož realizaci se snažíme.
Hnáni potřebou zachovat si v tomto turbulentním světě duševní rovnováhu, začali jsme si hledat nějakou formu náhradní jistoty. Tou se nakonec stal příběh, mnohdy navíc zbavený toho, co člověka obklopuje a co ho potenciálně ohrožuje - techniky. Příběh, který na svém konci zanechává věci v podstatě v tom stavu, v jakém byly čtenáři představeny, nebo alespoň dává naději. Příběh, se kterým mohou žít a na jehož pokračování se mohou těšit.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail