Studenti

Článků v rubrice: 285

Kyselina eruková v luštěninách a olejninách

Kateřina Blažková ze SPŠ chemické z Brna se spolu s Veronikou Abrahamovou probojovaly až do finále celostátní soutěže vědecko-technických projektů středoškoláků Expo Science Amavet 2014. Hlavním cílem jejich projektu bylo stanovit obsah kyseliny erukové v olejninách a luštěninách, vedlejším cílem práce bylo shromáždit kompletní informace o této látce a o rostlinách, v kterých její obsah stanovovaly.

Fotogalerie (2)
Kateřina Blažková a Veronika Abrahamová (uprostřed) při udílení cen v soutěži Expo Science Amavet 2014 (Foto Amavet)

 

Obecné informace a trochu historie

Kyselina eruková (vzorec CH3(CH2)7CH=CH(CH2)11COOH) patří mezi karboxylové kyseliny. Obsahují ji brukvovité rostliny, především semena řepky, lupiny a hořčice. Kyselina eruková se řadí mezi kardiotoxické sloučeniny – její požívání může vést k zánětu srdečního svalu, myokardiální fibróze a akumulaci lipidů v srdci. Dříve byl její obsah v řepce okolo 50 % (ze všech mastných kyselin), poté, co se zjistila její zdravotní závadnost, se její obsah na doporučení ministerstva zdravotnictví snížil pod hranici 5 %. Roku 1974 se nakoupila šlechtěná semena a začaly zkoušky. V roce 1977 byla jako první povolena francouzská odrůda Primor s obsahem kyseliny erukové pod 2 %. Řepkový olej se používá do změkčovadel a maziv, do bionafty a do experimentálního léčiva, tzv. Lorenzova oleje.

 

Postup práce

Pracovaly jsme v Ústavu výživy zvířat, fakulty Veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Vzorky rostlin pocházely ze stanice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vybraly jsme soubor odrůd, které jsou uznanými odrůdami s možností pěstování na území České republiky: řepku olejnou – ozimou, slunečnici roční, mák setý, len setý, sóju luštinatou, hrách, bob a lupinu.
Postup přípravy vzorků je založen na extrakci tuku podle Soxhleta, transesterifikací vzorku pod chladičem (chemická reakce, při které dochází k přeměně jednoho fosfátového esteru v jiný), na oddělení isooktanové fáze a na nástřiku vzorku do analyzátoru. Obsah kyseliny erukové ve vzorcích jsme detegovaly pomocí plynové chromatografie.

 

U každé olejniny či luštěniny jsme stanovovaly minimální hodnotu a maximální hodnotu kyseliny erukové. Z těchto hodnot jsme vytvořily průměr. Dále jsme vypočítaly směrodatnou odchylku. Výsledný obsah kyseliny se zapisoval v g/100 g oleje. Celá analýza jednoho vzorku zabrala zhruba deset hodin. Dát našemu projektu finální podobu trvalo přes pět měsíců.

Výsledek

Žádná rostlina nepřekročila povolený maximální obsah kyseliny erukové 5 %. Rostliny slunečnice roční, len přadný a olejný, mák setý a sója luštinatá obsahovaly dokonce méně než 0,0001 g/100 g oleje této látky. Nejvíce kyseliny erukové obsahovala lupina: 1,803 g/100 g oleje.

 

Ujistily jsme se, že všechny rostliny obsahují minimální množství kyseliny erukové. Také se nám podařilo sepsat kompletní informace o této látce, které v podobném rozsahu v češtině dosud nejsou k dispozici. Tento výzkum lze aplikovat i na rostliny, které se pěstují mimo Českou republiku a také na vybrané druhy ořechů.

Poděkování

Za spolupráci na projektu děkuji své spolužačce Veronice Abrahamové, za konzultantce prof. Ing. Evě Strakové, Ph.D. a Ing. Zdence Kučerové.

Kateřina Blažková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě.

Jak matematika pomůže šetřit energií

Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.

Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...

Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.

Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail