Česká fyzikální společnost Jednoty českých matematiků a fyziků vyhlašuje nové kolo soutěže vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala pro roky 2019/2020. Uzávěrka přihlášek pro toto kolo soutěže je 31. 5. 2020.
Fotogalerie (1)
Obecná pravidla
• Soutěže se mohou zúčastnit autorky a autoři vědeckých prací z oboru fyziky z kteréhokoli českého pracoviště, nebo absolventi českých vysokých škol, kteří nepřekročili věk třiceti let v den uzávěrky (datum narození 31. 5. 1990 a později), a to pouze individuálně. Členství v JČMF není podmínkou.
• Do soutěže se přijímají nejvýše tři související práce ze všech fyzikálních oborů, které byly publikovány nebo přijaty do tisku v posledních pěti letech (od 1. 1. 2015). U prací dosud nevyšlých je třeba přiložit kopii oznámení o přijetí do tisku a u prací s více autory (kteří mohou být starší třiceti let) se vyžaduje písemné vyjádření význačného spoluautora o podílu soutěžícího na výsledcích.
• Pro rok 2020 činí souhrn cen minimálně celkem 70 000 Kč. O jejich udělení rozhoduje výbor České fyzikální společnosti JČMF na základě doporučení hodnotící poroty, kterou jmenuje.
• Přihláška musí obsahovat osobní údaje soutěžícího (datum narození, vzdělání, bydliště, pracoviště) a jednostránkové shrnutí významu předložených prací. Soutěžní práce zasílejte elektronickou poštou ve formátu pdf na jaroslav.bielcik (at) fjfi.cvut.cz.
• Výsledky soutěže budou soutěžícím oznámeny do 31. 7. 2020. Slavnostní předání cen proběhne na 20. konferenci českých a slovenských fyziků 7.-10. 9. 2020 v Praze.
Organizací soutěže jsou za výbor České fyzikální společnosti pověřeni doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D. z FJFI ČVUT, prof. RNDr. Miloslav Dušek, Dr. z PřF UP v Olomouci, prof. Ing. Eduard Hulicius, CSc. z FZÚ AV ČR, v. v. i., a doc. Mgr. Milan Krtička, Ph.D. z MFF UK.
(Vyhlášení soutěže najdete také zde: https://jcmf.cz/?q=en/node/1970)
Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.
14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.
Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.
V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.
V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů?
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
