Velké skládky odpadů fungují často desítky let. Co ale s nimi, když doslouží? Dnes již zrušená skládka odpadů v Gulbergenu byla jednou z největších v Holandsku. Po ukončení provozu se její provozovatelé kromě povinné technické rekultivace postarali také o její ekonomické zhodnocení. Skládkové plyny na bázi metanu, unikající z podloží, se v zařízení připojené bioplynové stanice jímají a „upgradují“ na zemní plyn využitelný k pohonu LPG automobilů.
Fotogalerie (4)
Skládka v Gulbergenu za dobu svého provozu od roku 1958 dosáhla rozlohy 480 000 metrů čtverečních. V průběhu času se na ni navezlo neuvěřitelných deset milionů metrů krychlových odpadů. V některých místech se díky tomu zvýšila úroveň terénu až o čtyřicet metrů. Když rozměrný kolos plný odpadků přestal v roce 2005 plnit své poslání, začal okolní kraj řešit, co s touto nehezkou jizvou na tváři holandské krajiny učinit. Výsledné řešení sanace skládky v Gulbergenu může sloužit jako vynikající inspirativní příklad i pro české společnosti zabývající se odpadovým hospodářstvím.
Nejprve se částečným rozhrnutím odpadu snížila výšky skládky, snížil se i sklon svahů. Dále se vybudovaly systémy, zabraňující úniku chemikálií ze skládky do podzemních vod, zabudovala se drenáž, vyvrtaly monitorovací studně. Skládka se poté překryla fólií a konečně pokryla vrstvou kompostu a zeminy. A nebyli by to Holanďané, aby k sanaci skládky nepřidali ještě něco navíc – Gulbergen totiž vyrábí ze skládkových plynů palivo.
Uložené odpady v Gulbergenu obsahují značný podíl organického materiálu. Pod zeleným povrchem tak i nadále dochází k mikrobiologickým rozkladným procesům a z celé skládky se postupně uvolňují „skládkové plyny“ (landfill gas, LFG) s vysokým podílem metanu a oxidu uhličitého. To by mohlo z hlediska stability celé zajištěné skládky představovat nemalý problém, Holanďané ho ale dokázali chytře využít. Systém monitorovacích studní napojili na plynojem, který vznikající plyny ze skládky odsává a využívá v malé bioplynové elektrárně. Zdejší systém je dvoucestný – zatímco část jímaných plynů se využívá pro vytápění a ohřev vody nedaleké rezidenční čtvrti, část LFG se v zařízení Cirmac upravuje a zhodnocuje na LPG, zkapalněný „ropný“ plyn.
V první sekci úpravné bioplynové stanice se plyn (jen lehce stlačený a o teplotě do +5 stupňů Celsia) vysušuje a chladí, následuje jeho stlačení (7 barů, tj. 0,7 MPa), zvýšení teploty na 60-80 stupňů Celsia a saturace vodou. Ta je nezbytná kvůli odstranění sulfanu (H2S), vlastní síra se pak adsorbuje aktivním uhlím. Následuje další vysušování a chlazení plynu a odstranění halogenovaných uhlovodíků (HHC). V průběhu obohacovací fáze jde plyn finálně přečistí a směs uhlovodíkových plynů se za daného tlaku a teplot transformuje do podoby užitečného paliva.
Zrušená a zelení oživená skládka dnes nejen slouží lidem z okolí k oddechu, ale ohřívá jim vodu, vytápí domy a ke všemu ještě dodává palivo pro jejich auta. Řekněte – kdo by o takovou skládku nestál?
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
