Rubriky

Země má magnetické pole, které je pravděpodobně vytvářeno rotací kovového zemského jádra. O tomhle už asi slyšel každý školák, ale pozornějšího čtenáře zaujme slovíčko „pravděpodobně“. Ve skutečnosti nevíme, jak zemské magnetické pole vzniká ani co ho udržuje. Jenom se domníváme, že za to může jev podobný principu dynama odehrávající se v nitru naší planety. Jedním ze způsobů, jak to ověřit, je postavit si model zemského jádra v laboratoři.

„Venku zuří solární bouře, kapitáne!“ „Je vše připraveno?“ „Ano, pane!“ „Vypusťte gumové kuře!“ Říkáte si, že se asi někdo zbláznil? Ani v nejmenším. V březnu roku 2012 se vstříc solární bouři opravdu vydalo gumové kuře. Stalo se tak v rámci školního projektu žáků Bishop Union High School v Kalifornii.

Také máte rádi vepřové řízky na talíři, ale nechcete, aby kvůli nim umřelo prasátko? Vyhovět těmto zdánlivě neslučitelným požadavkům by zřejmě umožnilo maso pěstované ve zkumavce, či spíše na Petriho misce. Pojďme se podívat, za jak dlouho vás v restauraci pohostí umělým steakem.

Vypadat jako ovadlý kousek listu a nikoliv jako chutná můra bylo odedávna snem každé chutně vypadající můry. Evoluce jim nakonec jejich přání vyplnila a mnoho druhů hmyzu začalo stále více připomínat kusy rostlin tak, aby uniklo pozornosti hladových predátorů. V dnešní době se můžeme setkat s tvory napodobujícími listy s takřka neuvěřitelnou dokonalostí.

Richard Carrington, anglický sluneční astronom, se 1. září roku 1859 jako obvykle věnoval pozorování slunečního obrazu, který si teleskopem promítal na stěnu. Právě se zabýval skicováním velké sluneční skvrny, když v tom spatřil, jak se nad skvrnou objevily dva nesmírně jasné záblesky, rychle se zvětšovaly a svým jasem dokonce přezářily samotné Slunce.

Každý den probíhá na světě okolo 18 tisíc bouřek a do zemského povrchu udeří více než tři miliony blesků. Pokud zrovna teď zuří bouře nad vámi, dost možná nějakých 15 kilometrů nad vaší hlavou vzniklo více antihmoty, než kolik dokáže vyrobit urychlovač v CERNu.