Rubriky

NASA testuje vliv slunečních erupcí na budoucí astronauty Roku 1972 unikli astronauté mise Apollo jen o vlásek katastrofě. Na Slunci se druhého srpna objevila mocná sluneční skvrna a zahájila sérii silných erupcí, které trvaly více než týden. Erupce zaplavily vesmír rekordně vysokou dávkou protonové radiace. Jen shodou okolností se tak stalo mezi misemi 16 a 17 a astronauté sluneční bouři přečkali pod ochranou elektromagnetického deštníku Země. Vzhledem k tomu, že NASA plánuje výstavbu obydlené základny na Měsíci a přípravu pilotovaných letů k Marsu, je více než pravděpodobné, že se dříve či později astronauté se sluneční bouří v kosmu střetnou. Otázkou zůstává, co takové setkání provede s lidským tělem.

Člověk se stal nejúspěšnějším predátorem na Zemi. Je mnoho živočišných druhů, které loví, hubí, pronásleduje a systematicky likviduje. Vzhledem k tomu, že většinou neloví jen pro ukojení svého hladu, je člověk mnohem nebezpečnějším predátorem než jakákoliv jiná šelma.

Nanoantény absorbují energii infračerveného záření Fotovoltaické panely přeměňují sluneční záření na elektrický proud a v budoucnu by se mohly stát významným zdrojem energie. Ze všech slunečních paprsků, které k nám naše hvězda posílá, si panely ovšem vybírají jen úzkou část, viditelné a částečně i ultrafialové záření. Všechny ostatní části spektra zůstávají nevyužity a přitom nesou takové množství energie! Kupříkladu infračervené záření. Dopadá k nám nejen ve slunečních paprscích, ale vyzařují ho i všechny živé bytosti, pracující stroje a dokonce i zahřátá zem.

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo už dvacet let a stále se diskutuje nad jejími následky. Hlavně se spekuluje o jevech, které radiace vyvolala v nejzamořenějším území v okolí zničeného reaktoru. Mluví se o deformitách, mutacích a příšerách. Jaký vliv měl na své okolí Černobyl doopravdy? Jak vypadají tvorové žijící v jeho bezprostřední blízkosti? Jsou to dvouhlavá prasata a žížaly zvící anakondy, nebo na nich vlastně není vůbec nic divného?

Zdálo by se to jednoduché. Ve dne je světlo a v noci tma. Intenzitu světla za dne je možno měřit luxmetry, ale jak určit intenzitu tmy? Právě touto otázkou se zabývali astronomové na brněnské hvězdárně.

Pokračujeme v uveřejňování sci-fi povídek. Dramatizaci tohoto příběhu si můžete poslechnout i na rádiu Leonardo.