Rubriky

Pro vývoj svých larev potřebují včely stálou teplotu. V chladných dnech musejí vyrábět teplo tak, aby v okolí matky bylo více než 30°C. V parných letních dnech musejí naopak větrat a chladit. Jak to zvládají? Vždyť osamocená včela nevydrží ani příliš nízké, ani příliš vysoké teploty! Více včel pohromadě však zvládne i pro včelího jedince věc nemožnou. Včely jsou totiž hmyz společenský – a to nejen pro svou právě popsanou vlastnost.

Včelí vosk se v minulosti velmi cenil. Vyráběly se z něj svíčky, leštila se jím dřevěná podlaha. Není bez zajímavosti si uvědomit, že téměř každý z nás už včelí vosk i „ochutnal“ – je jednou z lešticích látek u oblíbených lentilek. I u vosku se setkáváme s mnoha fyzikálními ději. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Fyzika zkoumá vlastnosti těles a přírodních dějů. Včely jsou součástí přírody. Nic nám tedy nebrání zkoumat včely z hlediska fyziky a fyziku z hlediska včel. Samozřejmě nemůžeme vynechat něco z chemie, přírodopisu a dalších věd. Zkusme to v sérii článků na dané téma a začněme medem. Než se med dostane na náš stůl, projde celou řadou fyzikální procesů.

Bez včel by zůstaly mnohé rostliny méně opylovány, jejich množení by se zkomplikovalo. proto Včely jsou pro život na naší planetě mimořádně užitečné a jejich svět je navíc velmi zajímavý. Jak pozná včela hlídající česno úlu, že jiná včela patří do tohoto včelstva? Jak se včely dorozumívají? Jak larva pozná, zda se má stát dělnicí nebo matkou?

Co dělá včelař v zimě? Zabývá se včelami, nebo může odpočívat až do jara? Určitě nezahálí. Jeho činnost opět – stejně jako v článku o včelích aktivitách v zimě (3pol.cz/1173‑co‑delaji‑vcely‑v‑zime) – tak trochu souvisí s fyzikou.

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.