Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.
Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.
Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.
Rozvoj elektromobility je realitou, kterou nepřehlédnete. Do sprintu o výhodnou pozici v závodním poli nového automobilového odvětví se zapojil i japonský Nissan. Již v prosinci tohoto roku budou na vybrané trhy (USA, Japonsko, Portugalsko a Holandsko) dodány první kusy Nissanu Leaf z továrny v Oppamě.
Široké rozšíření elektromobilů je závislé nejen na tom, zda budeme mít dostatečně rozsáhlou síť dobíjecích stanic, ale zda se budou elektromobily i líbit. Novou dobíjecí stanici WattStation navrhl renomovaný průmyslový designér Yves Behar.
Budoucnost dopravy je elektrická. Celý svět usiluje o to, aby se v nejbližších letech elektromobilita stala technologicky úspěšnou realitou. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Intenzivní rozvoj elektromobility přináší i nová technická řešení vhodných akumulátorů a samozřejmě způsobů jejich dobíjení, tj. rozvoj sítě dobíjecích stanic.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
