Rubriky

Článků v rubrice: 1230

Jak dlouho nám vydrží plyn?

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

Best Engineering Competition – Ing. days

Ve dnech 4.–7. dubna uspořádala brněnská pobočka mezinárodní studentské organizace BEST (Board of European Students of Technology) třetí ročník inženýrské soutěže s názvem Ing.days 2011. V letošním roce se k účasti v této soutěži přihlásilo rekordních 188 studentů, kteří vzhledem k velkému zájmu museli projít výběrovým kolem. Postoupilo 24 nejlepších týmů.

Vítěz červnové soutěže - Proč ten, kdo se topí ve vodě, by neměl křičet a zdvihat ruce nahoru?

Správnou odpověď na červnovou soutěžní otázku poslal jako první pan Ondřej Čížek z Jindřichova Hradce. Gratulujeme a posíláme tričko. Přetiskujeme jeho odpověď i s dovětkem.

Studentská společnost umí vyrobit i prodat

Studenti ostravského gymnázia vyvinuli a zvládli prodej revolučního nosiče pro notebooky. Se svým projektem vyhráli finále celostátní soutěže „Nejlepší Studentská společnost JA“. Do soutěže se přihlásili se svou společností KPI Group, která během školního roku fungovala jako skutečná firma a zabývala se vývojem a prodejem revolučního nosiče pro notebooky. Finálové kolo soutěže se uskutečnilo 7. 6. v Praze v prostorách VŠE. Českou republiku budou reprezentovat na evropském finále v norském Oslu.

Vítěz květnové soutěže - Je vlhký vzduch těžší než suchý?

Správná odpověď: 1 mol libovolného plynu zaujímá za stejných podmínek stejný objem. Jeho hmotnost tedy závisí na hmotnosti molekul, z nichž je složen. Suchý vzduch obsahuje molekuly O2 (32) a N2 (28), kdežto vlhký molekuly O2 (32), N2 (28) a H2O (18). Vlhký vzduch je tedy lehčí. (V závorce je relativní molekulová hmotnost.)

Led

Voda je skvělá látka – v tekuté formě ji můžeme pít, vodní pára nás nahřeje v sauně nebo nám roztočí turbínu, sněhové vločky potěší děti možností vytvořit sněhuláka, oko vědce za mikroskopem zase krásou, po ledu se můžeme klouzat. Klouzat? Čím to vlastně je, že se můžeme klouzat?

... 1 « 173 174 175 176 177 178 179 » 205 ...

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail