Bez zařazení

Článků v rubrice: 453

Cena publika FameLab patří České republice!

Získal ji 11. června 2011 inženýr Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v mezinárodním finále soutěže FameLab v anglickém Cheltenhamu. Gratulujeme!

Fotogalerie (2)
Michal Babič v Cheltenhamu (Image: FameLab International 2011)

Soutěž FameLab® je určena pro mladé vědce a vědkyně. Zaměřuje se na popularizaci vědy. Vznikla na Cheltenhamském vědeckém festivalu a díky British Council se již několik let šíří po světě. V Česku proběhla letos na jaře poprvé.

Vítěz českého národního finále, Michal Babič, v konkurenci 14 zemí nadchnul mezinárodní publikum. Svůj výzkum z oblasti regenerativní medicíny dokázal podat zábavně a přitom vědecky přesně. Cenu vědecké poroty získala Myrtani Pieri, mladá bioložka z Kypru. Každý ze soutěžících předvedl své schopnosti přinášet vědu laické veřejnosti v tříminutovém vystoupení a pouze s pomůckami, které si mohl sám přinést a odnést z pódia.

Polymerní chemik nanokadeřníkem

Michal Babič v Cheltenhamu vysvětloval, že jako polymerní chemik je vlastně výborným nanokadeřníkem. Z polymerních vlasů vytváří různé účesy nanočásticím a činí je tak atraktivními pro lidské buňky. Kmenové buňky určené pro implantaci se do načesaných a speciálně upravených nanočástic „zamilují“ a pohltí je. Tím se pro chirurgy stanou v tělech pacientů skvěle „vystopovatelné“. Magnetické nanočástice lze pak v buňkách najít metodou magnetické rezonance. Lékaři mohou lehce a rychle zjistit, zda jsou v těle pacienta na správném místě, zda je nezničil jeho imunitní systém a zda je tedy léčba úspěšná. Zatím se podařilo vytvořit čtyři originální „účesy“ – pro výzkum buněk produkujících inzulín a pro kmenové buňky vyvíjené pro léčbu poškozeného mozku či míchy.

V podstatě sleduji módní trendy pro přehlídková mola kultivačních nádob s buněčným obecenstvem. V roli modelek zaměstnávám nanočástice a koukám jim na účesy elektronovým mikroskopem. Koho by to nebavilo?“ směje se Michal Babič.

Jak prohlásila Dáša Sephton, manažerka soutěže FameLab v České republice, atmosféra Festivalu vědy v Cheltenhamu byla skvělá. „Pro mne byla opravdu radost vidět hloučky dětí, mládeže i dospělých nadšeně diskutujících svá čerstvá setkání s vědou. Občas museli na své vědecké hvězdy stát i fronty – samozřejmě velmi spořádané, jak je v Anglii dobrým zvykem,“ říká Dáša Sephton.

Další podrobnosti na stránkách British Council
http://www.britishcouncil.org/czechrepublic.htm

Reportáž z mezinárodního finále na
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557‑port/721‑famelab‑mezinarodni‑kolo

Reportáž z českého kola soutěže (v prvním kole soutěžil i Pavel Motal, s nímž Třípól nedávno uveřejnil rozhovor) je na:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557‑port/s‑michaelem‑za/689‑famelab‑i‑ceske‑kolo
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557‑port/s‑michaelem‑za/692‑famelab‑ii‑ceske‑kolo
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557‑port/s‑michaelem‑za/709‑famelab‑narodni‑kolo

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

MAAE zkoumá, jak ionizující záření použité v medicíně ovlivňuje zdraví

V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...

Indický zázrak jaderné energetiky: Rychlý množivý reaktor PFBR v Kalpakkamu

Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.

Plazmová voda (nejen) v zemědělství

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.

Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.

Uzbekistán bude mít první jaderku

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail