Široké rozšíření elektromobilů je závislé nejen na tom, zda budeme mít dostatečně rozsáhlou síť dobíjecích stanic, ale zda se budou elektromobily i líbit. Novou dobíjecí stanici WattStation navrhl renomovaný průmyslový designér Yves Behar.
Budoucnost dopravy je elektrická. Celý svět usiluje o to, aby se v nejbližších letech elektromobilita stala technologicky úspěšnou realitou. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Intenzivní rozvoj elektromobility přináší i nová technická řešení vhodných akumulátorů a samozřejmě způsobů jejich dobíjení, tj. rozvoj sítě dobíjecích stanic.
Lidé stárnou, generace se střídají. Výjimkou není ani generace energetiků. Vzhledem k tomu, že se na studium technických oborů netvoří přímo fronty, mají to někdy personalisté těžké. Jednou z nich je i Jarmila Horáková, která dnes stojí před velkou výzvou – zajistit generační obměnu personálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tuto elektrárnu zná doslova „nazpaměť“, pracuje v ní již od roku 1984.
V pátek 6. srpna od 15:30 do 16:00 představí Techmania science center ve svých prostorách unikátní show, v níž budou děti (9 – 12 let) zábavnou formou vysvětlovat taje fyzikálních pokusů.
Začátkem května proběhlo na půdě Akademie věd finále soutěže EXPO SCIENCE AMAVET. Jedním z prezentovaných projektů byla také práce studentů Gymnázia Karla Sladkovského – Marka Kováře a Tomáše Petáka –, která se zaměřila na tématiku reaktorové oceli a životnost jaderných elektráren. Práce byla ohodnocena právem účasti na mezinárodní soutěži INTEL ISEF 2011 v USA, zvláštním uznáním Skupiny ČEZ a The ASM Materials Education Foundation.
Motto: Přírodní vědy mohou bavit každého!
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
