Rubriky

Podle výzkumu zveřejněného v The Journal of Physiology zřejmě celoživotní fyzická aktivita chrání před ztrátou svalové hmoty a jejích funkcí s přibývajícím věkem. Jedinci ve věku 68 let a starší, kteří byli po celý život fyzicky aktivní, mají zdravější stárnoucí svaly, které mají lepší funkci a jsou odolnější vůči únavě ve srovnání s neaktivními jedinci, jak mladými tak i starými. Jde o první studii zkoumající aktivitu svalů, kmenových buněk a nervů u lidí. Vědci z University of Copenhagen v Dánsku zjistili, že starší jedinci, kteří jsou fyzicky aktivní po celý svůj dospělý život, ať už jen cvičili, hráli míčové hry,  plavali, pěstovali cyklistiku, běh nebo veslování, měli větší počet svalových kmenových buněk (jinak známých jako satelitní buňky). Tyto buňky jsou důležité pro regeneraci svalů a dlouhodobý růst a chrání před rozpadem nervů.

Karcinom pankreatu nepatří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorům, ale je jedním z nejsmrtelnějších kvůli svému časnému lokálnímu rozšíření a metastatickému chování. Jedním z důvodů vysoké úmrtnosti je pozdní diagnostika onemocnění, zejména proto, že symptomy jsou nespecifické a objevují se poměrně pozdě. Dalším důvodem jsou omezené terapeutické možnosti. Pomocí vzorků od pacientů poskytnutých řadou klinických spolupracovníků našli vědci ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO), vedeného Núrií Malatsovou, a Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) v Heidelbergu, vedené Peerem Borkem, molekulární podpis 27 mikroorganismů ve vzorcích stolice. Podle nich by se mohlo předpovědět, zda jsou pacienti vystaveni vysokému riziku adenokarcinomu slinivky břišní, což je nejčastější rakovina slinivky, a dokonce diagnostikovat pacienty v časnějších stádiích onemocnění.

O činnosti FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář), který rozvíjí a řídí parta studentů z MatFyz, informuje Třípól pravidelně (a rád). Rádi také přinášíme reportáž jednoho z účastníků – Richarda Materny.

Klimatická změna i napjaté mezinárodní vztahy ohrožující energetickou bezpečnost celých kontinentů. To jsou podle studie poradenské společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti hlavní důvody pro urychlený rozvoj vodíkové energetiky a ekonomiky. Chvíli ale potrvá, než se jí dočkáme.

S rozvojem elektromobility se energetikům otvírá další možnost, jak vykrývat výkyvy sítě způsobené větší poptávkou ve špičkách i nestejnoměrnými dodávkami z obnovitelných zdrojů. Díky funkci obousměrného nabíjení-vybíjení budou elektromobily moci posílat elektrickou energii i zpátky do sítě. Systém V2G (Vehicle-to-Grid) již některé automobilky do svých modelů zavedly, jiné jej testují. V Česku využívání této technologie v následujících letech umožní modernizace distribučních soustav na standardy Smart Grids.

Při hledání řešení energetických problémů lidstva se v poslední době ve světě objevila řada netradičních projektů. Izraelský kibuc Yahel nedaleko Rudého moře používá k levnému ukládání sluneční energie vzduchové baterie. Americký start-up Ubiquitous Energy chce opatřit okna mrakodrapů fólií, která funguje podobně jako fotovoltaické panely. Britský gigant BP hodlá využít městské budovy jako virtuální elektrárny a společnost DST Innovation z Walesu chystá výstavbu celého zeleného města, jehož součástí bude kromě solárních elektráren i přílivová laguna.