Rubriky

Jedním z řešení hrozící energetické krize může být termojaderná fúze. Na jihu Francie již několik let vědci a konstruktéři budují první termojaderný reaktor na světě. Mezi zapojenými subjekty je mimo jiné Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), která provozuje momentálně jediný funkční tokamak (fúzní reaktor) Golem v Česku (tokamak Compass v Ústavu fyziky plazmatu je v rekonstrukci). Nyní pro studenty i vědce vedle reaktoru vybudovala fakulta za více než 23 milionů korun moderní laboratoř pro pokusy (nejen) s plazmatem, PlasmaLab@CTU. Slavnostní otevření proběhlo na fakultě 17. února 2022.

V pátek 11. února 2022 proběhl již 16. ročník soutěže Fyziklání. Jedná se o mezinárodní soutěž pro až pětičlenné týmy složené ze žáků středních škol, kterou organizují vysokoškolští studenti z FYKOSu působící pod záštitou Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. (O soutěži a jejích podmínkách jsme psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/2785-fyziklani-je-zase-tady-rocnik-2022.)

Jaderný štěpný reaktor není jen vynálezem člověka. Člověk jen znovu objevil a napodobil to, co existovalo v přírodě. Přírodní jaderný reaktor pracoval již před dvěma miliardami let v uranovém nalezišti v Oklu, na území dnešního státu Gabon. Ložiska uranu v  tamních skalních masívech umožnily vznik a udržení se štěpné jaderné reakce o průměrném výkonu asi 100 kilowattů v každé zóně (tedy výkonu srovnatelném s dnešními výzkumnými reaktory) po relativně dlouhou dobu, cca 150 tisíc let.

Možná jste to slyšeli, když jste se procházeli blízko elektrického vedení, když jste rozsvítili světlo nebo zapnuli televizi. Co přesně je to bzučení? A je to známka nebezpečí? Zvuk, který elektřina vydává, je známý jako „bručení ze sítě“. Děje se tak kvůli způsobu výroby elektřiny. Elektrický proud přicházející z elektráren, je tzv. střídavý proud (AC); jeho směr se periodicky v čase mění. Frekvence střídání směru proudu závisí na standardu konkrétní země. U nás je to 50 Hz (hertzů), čili 50krát za sekundu se směr proudu změní. Ve Spojených státech a Kanadě se užívá střídavý proud s frekvencí 60 Hz. Bručení, které slýcháte, mají na svědomí magnetické prvky uvnitř elektrospotřebičů, v případě přenosového vedení také tzv. koronový výboj.

Pacientka měla mokvající ránu, která se ani po téměř dvou letech antibiotické léčby nezahojila. Lékaři se tedy rozhodli nasadit viry, aby zabili nezdolné superbakterie. Experimentální terapie konkrétně použila viry známé jako bakteriofágy nebo zkráceně „fágy“, které infikují a tím zabíjejí bakterie. Antibiotika samotná nedokázala vyléčit pacientčinu infekci. Podle nové zprávy o případu, zveřejněné 18. ledna 2022 v časopise Nature Communications, se zdá, že fágová terapie funguje.

Na pilotní plovoucí fotovoltaické elektrárně o výkonu 22 kW, umístěné na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy, zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.