Rubriky

Zajímá tě fyzika, rád pracuješ v týmu a chceš svým vrstevníkům z celého světa ukázat, že ti to prostě pálí? Pak neváhej, slož si svůj vítězný tým a zaregistruj se do soutěže Fyziklání 2022!

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.

Rychlý reaktor BREST-300 má od 22. listopadu 2021 hotovou základovou desku reaktorové budovy. Elektrárna se stane průlomem v celosvětové jaderné energetice díky recyklaci jaderného paliva a uzavřenému palivovému cyklu. (O reaktoru BREST-300 jsme podrobně psali v článku zde)

Jediným řešením energetických problémů budoucnosti jsou obnovitelné a jaderné zdroje elektřiny ve spojení s chytrými sítěmi. K efektivnímu fungování nové energetiky přispívají chytré elektroměry, které dovedou komunikovat obousměrně a umožňují tak v reálném čase sledovat spotřebu a zatížení sítí, a díky tomu rychle reagovat i na straně výroby. Jsou označovány jako DCC elektroměry podle zkratky nařízení Evropské komise, která už v roce 2016 stanovila podmínky jejich používání. Na celém světě bylo v roce 2020 v provozu přibližně 136,45 milionu chytrých elektroměrů a do roku 2026 by se jejich počet měl zvýšit na téměř 200 milionů.

Tváří v tvář epidemii koronaviru si mnoho lidí uvědomilo, jak nutné je mít silnou imunitu, díky které se tělo dokáže před nemocemi bránit, nebo je alespoň protrpět s co nejmírnějším průběhem. Kromě užívání vitaminových doplňků a sportem ji můžete posílit také otužováním. Jak s ním začít a na co si dát pozor? Na klady a zápory jsme se zeptali odborníků i otužilců.

Praktické využití matematiky v běžných, ale i méně očekávatelných oblastech, představuje seminář Matematika pro život. Už počtvrté ho v pátek 14. ledna 2022 od 9.00 pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Kurz zařazený do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníku (DVPP) je určen především učitelům středních a základních škol, ale je otevřen i širší veřejnosti včetně studentů.