Rubriky

Od čtvrtka 13. ledna 2022 je na oběžné dráze Země detektor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je to už druhý detektor, který vyvinuli a vyrobili vědci z Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) ve spolupráci s firmou escAerospace. Unikátní detektor částic 2SD bude mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze. Vynesla jej raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z amerického Mysu Canaveral.

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka v pražské kanceláři firmy PureStorage. Letos získala jednu ze tří Cen Antonína Svobody, které vyhlašuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI). Před rokem dostala nejvyšší ocenění Cenu Josepha Fouriera o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd. Během doktorátu působila nejen na fakultě, ale také v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA).

Zajímá tě fyzika, rád pracuješ v týmu a chceš svým vrstevníkům z celého světa ukázat, že ti to prostě pálí? Pak neváhej, slož si svůj vítězný tým a zaregistruj se do soutěže Fyziklání 2022!

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.

Rychlý reaktor BREST-300 má od 22. listopadu 2021 hotovou základovou desku reaktorové budovy. Elektrárna se stane průlomem v celosvětové jaderné energetice díky recyklaci jaderného paliva a uzavřenému palivovému cyklu. (O reaktoru BREST-300 jsme podrobně psali v článku zde)

Jediným řešením energetických problémů budoucnosti jsou obnovitelné a jaderné zdroje elektřiny ve spojení s chytrými sítěmi. K efektivnímu fungování nové energetiky přispívají chytré elektroměry, které dovedou komunikovat obousměrně a umožňují tak v reálném čase sledovat spotřebu a zatížení sítí, a díky tomu rychle reagovat i na straně výroby. Jsou označovány jako DCC elektroměry podle zkratky nařízení Evropské komise, která už v roce 2016 stanovila podmínky jejich používání. Na celém světě bylo v roce 2020 v provozu přibližně 136,45 milionu chytrých elektroměrů a do roku 2026 by se jejich počet měl zvýšit na téměř 200 milionů.