Rubriky

Třídenní poznávání všeho, co nějak souvisí s provozem hnědouhelné elektrárny a výrobou elektrické energie, má za sebou 48 studentů ze 13 středních škol v České republice. Využili pozvání Skupiny ČEZ, aby složili v Elektrárně Tušimice takzvanou Energetickou maturitu. Absolvovali ji od 2. do 4. dubna. Součástí pobytu studentů na severu Čech byla i prohlídka obřího důlního rypadla Severočeských dolů a malé vodní elektrárny Želina.

Třípól 24. února tohoto roku uveřejnil článek Vodní elektrárny jinak (www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/951-vodni-elektrarny-jinak), ve kterém vyzval čtenáře rozluštit pět hádanek, resp. poznat podle geologické a místopisné nápovědy některé z našich vodních elektráren. Správně odpověděl Viktor Jurák z Micmanic, kterému posíláme slíbenou odměnu a gratulujeme.

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Zhotovíme si vozík, který budeme používat dvojím způsobem. Buď bude pracovat jako model malé větrné elektrárny, nebo se na něm seznámíme s funkcí letecké vrtule.

Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.

Běžně je doma hromadíme a možná ani nevíme, jak závažné škody na životním prostředí mohou napáchat. Léky, ředidla, čisticí saponáty nebo staré baterie z domácností totiž patří mezi nebezpečné odpady a neměly by rozhodně spolu s běžnými odpadky skončit v popelnici. Většina z nás dokáže běžný odpad bez zaváhání roztřídit – do zelených kontejnerů patří sklo, modrým náleží starý papír a do žlutých odnášíme plast. Jak ale naložit s neobvyklými odpady, jako jsou např. tonery do počítačů, střepy ze zrcadla nebo obal od vajíček?