Rubriky

Prvním řádným profesorem chemie a botaniky na pražské lékařské fakultě byl českolipský rodák chemik a botanik, doktor medicíny a filozofie, horlivý zastánce Lavoisierovy antiflogistické teorie hoření, zakladatel botanické zahrady v Praze i pražských hřbitovů mimo město, zdravotní rada Joseph Gottfried (Josef Bohumír) Mikan. Je tomu právě 230 let, co se mu podařilo zavést na univerzitě laboratorní pokusy z chemie. Co by asi říkal na to, že dnešní politici chtějí chemické pokusy na školách omezit, případně zrušit?

Při vyslovení jména Karel Macháček se snad jen zasvěceným plynárenským odborníkům vybaví logo Karma a s ním spojená osobnost úspěšného podnikatele a vynálezce první poloviny minulého století. Zato mnozí si dodnes pamatují, že do koupelen českých domácností jsme si desítky let pořizovali i v éře reálného socialismu právě karmy. Poválečná doba je však obdobím, kdy se po stejnojmenné firmě (Karel Macháček) již definitivně slehla zem. Pojem „karma“ se letos dožívá 107 let své existence. Dnes je již jen zobecněným hovorovým označením průtokového plynového ohřívače vody a název znovuzrozené akciové společnosti Karma, tradičního českého výrobce širokého sortimentu kuchyňských spotřebičů, plynového vytápění, klimatizací a ohřevu vody. Víme, kdo byl nositelem názvu, který přežil až do dnešních dnů?

Do archivu portrétů významných osobností dějin vědy a techniky právem patří i jméno českého matematika, pedagoga a historika exaktních věd mezinárodní proslulosti, univ. prof. PhDr. Quida Vettera. Od jeho smrti uplynulo 55 let. Tento první český, resp. československý vysokoškolský učitel dějin matematiky a spoluzakladatel světové společnosti pro historii vědy bohužel po necelém století od vrcholu svého působení v letech první „buržoasní“ ČSR vstoupil do stínu zapomnění.

Významný francouzský osvícenec a filozof Voltaire kdysi napsal, že s knihami je to jako s lidmi – jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství. Takovou výjimečnou knihou je nová odborná publikace „Odpady a jejich zpracování“. Vydala ji společnost Vodní zdroje Ekomonitor (Chrudim 2014, 1. vyd., 344 str., ISBN 978-80-86832-80-7) nákladem pouhých 600 výtisků. Publikace obsahuje aktuální informace jak pro odborníky, tak i pro všechny čtenáře, zajímající se o životní prostředí.

Na reálnou souvislost tepla a elektřiny narazili při některých experimentech již badatelé 18. století. Bylo to např. zapalování lihu elektrickou jiskrou, tavení drátu elektrickým výbojem či pokusy s turmalínem (pyroelektrický jev). Hlubší souvislost mezi teplem a elektrickým proudem a jejich vzájemná přeměna však byly objeveny až v první polovině 19. století. Významnou měrou k tomu přispěl přední německý experimentátor a soukromý badatel v oblasti fyziky a chemie Thomas Johann Seebeck. Od jeho narození uplynulo 245 let.

Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!