Rubriky

Univerzální dopravní prostředek pohybující se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo nad povrchem země se nazývá vznášedlo. Vzduchový polštář je tvořen proudem vzduchu, který vhánějí dmychadla pod vznášedlo otvory ve dně jeho trupu. Většina vznášedel má po celém obvodu speciální pružnou manžetu (zesílenou obrubu z plochého materiálu), která se naplňuje vzduchem a brání rychlému unikání plynu vháněného pod stroj. Díky tomu vzniká pod vznášedlem trvalý přetlak (tlak větší než okolní tlak barometrický), který spolu s reaktivní silou danou vzduchem vrhaným dolů pomáhá udržet celé zařízení nad vodou či pevninou – nad ledem, sněhem, trávou, pískem a jiným terénem. Pohyb vznášedlům obvykle zajišťují mohutné výkonné vrtule umístěné v zadní části stroje. K řízení se používá směrového kormidla stejně jako u letadel, nebo také obracečů tahu umístěných po stranách pohonného dmychadla.

Měření provází člověka od pradávna. Setkáváme se s ním každodenně – ve škole, v zaměstnání… Oblast metrologie (vědní a technický obor zahrnující vše, co souvisí s měřením) spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) spolu s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), Českým metrologickým institutem (ČMI) a Českým Institutem pro akreditaci (ČIA). Tolik současnost. Pro začátek historie měření se musíme vrátit v čase o několik tisíciletí zpět.

Psal se rok 1815 a Evropou znovu obcházel přízrak francouzského císaře Napoleona. Ten opustil vyhnanství na ostrově Elba a v krátké době kolem sebe shromáždil velkou armádu čítající na 200 tisíc vojáků. Ve stejné době – ve dnech 5. až 15. dubna – vybuchla na druhém konci světa na ostrově Sumbawa v daleké Indonésiii, východně od Bali, sopka Tambora. Největší historicky doložené sopečné erupce si však v Evropě nikdo nevšiml. O několik týdnů později, 18. června, utrpěl Napoleon porážku u Waterloo a na „valčíkovém“ Vídeňském kongresu zástupců téměř všech zemí Evropy se tančilo na každodenních plesech.

„Napsat stručnou, ale dobrou věc je těžší, než dát dohromady tlustou monografii,“ řekl kdysi slavný český lékař Josef Charvát. Když absolventům českých vysokých škol položíte otázku, zda v průběhu studií navštěvovali na univerzitě či technice kurzy psaní, s pobavením nebo s despektem vám vysvětlí, že psát se naučili již v první třídě základní školy. Pokud se však na totéž zeptáte studenta amerického, určitě vám odpoví, že ano. To proto, že psaním se zde rozumí nejen elementární schopnost zaznamenávat písmem mluvený jazyk, ale především dovednost dobře se písemně vyjadřovat a tvořit nejrůznější texty – administrativní, publicistické, umělecké, odborné a dokonce vědecké.

Spoluzakladatel české fyzikálně-chemické školy profesor Rudolf Brdička získal světovou proslulost využitím polarografie k rozpoznávání rakovinových změn v lidském organismu. Byl žákem a spolupracovníkem prvního profesora fyzikální chemie na pražské UK, nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského. Od jeho narození letos uplynulo 110 let.

„Chtěl bych Tě zpravit o novém, ale příšerném experimentu, a radím Ti, za žádných okolností to osobně nezkoušej... Zabýval jsem se zkoumáním elektrických sil... Náhle jsem v pravé ruce ucítil šok takové síly, že se celé mé tělo rozechvělo, jako bych byl zasažen bleskem... Jedním slovem, myslel jsem, že je se mnou konec...“. (Z dopisu Pietera van Musschenbroeka francouzskému přírodovědci a fyzikovi René de Réaumurovi v lednu roku 1746.) Letos si připomínáme 255. výročí úmrtí objevitele rané podoby kondenzátoru holandského učence Pietera van Musschenbroeka.